TVOŘIVÁ TŘÍDA
TVOŘIVÁ TŘÍDA
(5/s.17) Změny vyžadují odpovídající subjekty, současnou dělnickou třídu a v ní i kognitariát a také střední vrstvy, s jejich specifickým profilem. Zesílená nerovnoměrnost na subjekt vznáší dodatečné nároky.
(3/s.7-8) Adaptace na změněný charakter práce povede k tomu, že bude významná část dělnické třídy získávat znaky tzv. znalostního proletariátu. V rovině třídní se bude jeho vlastnická role vyvíjet od postavení námezdně zaměstnaného k postavení účastníka té či oné formy společenského vlastnictví.
(2/s.61) Jiným problémem je tzv. znalostní ekonomika s kterou se mění charakter práce. Určitá skupina pracujících získává znaky tzv. kognitariátu a odděluje se zájmově od skupiny nalézající uplatnění v tenčící se nabídce tradičních profesí. Vznik kognitariátu ale automaticky neznamená, že tento se stává hlavním nositelem procesu vedoucí k překonání kapitalismu.
(6/s.48) Skupinou, která se nejvíce identifikuje s novou politickou kulturou, jsou „informační pracovníci“, tedy stále se rozšiřující sektor střední třídy, jejíž pracovní náplň se odvíjí od informačních technologií. Informační pracovníci jsou lidé, kteří tráví většinu času u počítače v podmínkách s absencí hierarchie. Tito lidé problémy nevytvářejí, ale řeší.
(9/s.40)… Tito námezdně zaměstnaní řídící pracovníci totiž představují určitou dvojakou, zájmově rozpornou skupinu – na jedné straně jsou vykořisťováni, na druhé straně plní některé vlastnické funkce za kapitalistu, jsou jeho, řečeno s Marxem, „důstojníky a poddůstojníky“.
(9/s.40) Samozřejmě, kolem této dělnické třídy se rozprostírá množina dalších skupin (včetně vedlejší třídy maloburžoasie, kterou Marx při charakteristikách produktivnosti vůbec vyřadil z předmětu zkoumání, neboť šlo o třídu mimo kapitálový vztah, s dvojakým postavením vlastníka i nepřímo, na trhu vykořisťovaného pracovníka) v rovině třídně sociální struktury, majících řadu společných objektivních zájmů, ze které by při splnění dalších podmínek bylo možné vykovat aktivně politicky jednající společenský svazek.
(9/s.40-41) Uplatněním všech těchto hledisek se značně zpřesňuje obraz dělnické třídy, který je zároveň plně aplikovatelný na současnost. Dělníkem je dnes ten, kdo je nevlastník výrobních prostředků, směňuje svou práci za kapitál, jeho práce se zhmotňuje ve výrobku či v osobnostním systému člověka, produkuje nadhodnotu v primární rovině a není řídícím pracovníkem. Jen takovýto pracovník je v našem pojetí příslušníkem kognitariátu.(tučně autor)
(9/s.41) Tuto základní metodologii lze velmi dobře aplikovat na nové jevy, které vznikají tím, že kapitalista zbavuje zaměstnance stálého úvazku, nutí jej k převzetí jiných, s původním určením neslučitelných nebo od něj se odlišujících forem obživy, nutí ho k převzetí zcela fiktivní role samosprávného podnikatele (švarcsystém), uplácí ho zdánlivým nebo i skutečným převzetím role spolupodnikatele (formou akcií) apod. (tučně autor)
(9/s.38) Dnes dělnická třída není jen kognitariát, zítra bude kognitariátem celá dělnická třída a kolem něho se bude pohybovat složitý konglomerát dalších skupin fyzických i duševních pracovníků. (tučně autor)
(9/s.37) … dělnická třída se v současné době přeměňuje, že místo tradičních profesních skupin fyzických pracovníků získává objektivní postavení dělníka v tom smyslu, jak jej definoval Marx, tzv. kognitariát, který si to samozřejmě v této době ještě zdaleka neuvědomuje a je ve svém vědomí prosycen buržoazní ideologií. Nicméně za určitých, zatím bohužel blíže neprozkoumaných podmínek v oblasti formování vědomí se tento kognitariát stává nositelem procesů překračujících rámec kapitalistické společnosti, vůdcem ostatních skupin přímo či nepřímo vykořisťovaných kapitálem, především tím globálním, a oporou levicového politického hnutí i levicového myšlení i psychologického cítění (tučně autor). Tento kognitariát má také nejblíže k tomu, aby se stal aktivním prosazovatelem samosprávného společenského vlastnictví a zárodkem vzniku třídy samosprávných vlastníků přebírající štafetu nejprogresivnější a vedoucí společenské síly. (tučně autor)
(9/s.37) … postihnout logičnost a zákonitost procesu vzniku samosprávného vlastnictví a převzetí vedoucí role ve společnosti za socialismu třídou samosprávných vlastníků, která bude přirozeným následníkem dělnické třídy.