NEZISKOVÝ SEKTOR
NEZISKOVÝ SEKTOR
(2/s.62) Rozvoj neziskového sektoru souvisí s vývojem občanského sektoru v informační éře, který i když nestátní, objektivně plní společensky pokrokovou aktivizační roli.
(6/s.85) Bývaly doby, kdy se na „třetí (dobrovolnický) sektor“ dívali mnozí levicoví politici s krajním podezřením. Stát a další profesionální organizace by se však měly vždy, pokud je to jen trochu možné, třetímu sektoru, závislému na amatérské činnosti a nárazové charitativní pomoci, snažit ulevit. Protože umožní-li se třetímu sektoru, aby se dobře etabloval, na oplátku dokáže obohatit výběr a současně kvalitu veřejných služeb. Zároveň ovšem přispívá k rozvoji občanské kultury a pospolitosti. K tomu, aby dokázal třetí sektor plnit tuto funkci, je zapotřebí aktivních jedinců s podnikavým duchem. Tito jedinci mohou přijít s inovacemi, kterými výrazně obohatí občanskou společnost a zároveň přispějí ke zlepšení ekonomické úrovně.
(6/s.85) Třetí sektor může být skvělým nástrojem ke zlepšení systému sociální podpory. Jak už se několikrát ukázalo, nápady, se kterými přišel, pomohly vyřešit i zdánlivě neřešitelné sociální problémy. Je také pravda, že dobrovolnické organizace umí zajistit často mnohem efektivnější služby než veřejný sektor, a – co je nejdůležitější – uvádějí do pohybu geniální mechanismus akumulace sociálního kapitálu: podporují tvorbu sociálního kapitálu v komunitách, což jim dává větší šanci, aby byly schopny stát na vlastních nohách.
(6/s.85) Organizace třetího sektoru lze také výhodně kombinovat s podnikáním a tím posílit sociální programy.
(6/s.86) „Nový pragmatismus“, jak nový přístup nazývá Moss Kanterová, je něco úplně jiného. Je to přístup, který sociální poptávku považuje za zdroj nových nápadů, technologií a dlouhodobých investic.
(6/s.125) … Jejím jasným ukazatelem je nárůst nevládních organizací: v roce 1950 jich existovalo pouze něco kolem dvou nebo tří set, v současné době jich je více než 10.000, přičemž jejich počet stále stoupá.