KONCEPCE „TŘETÍCH CEST“
KONCEPCE „TŘETÍCH CEST“
(16/s.12-13) … koncepce tzv. třetích cest(tučně autor) …Někdy značí systém, který na tržně-konkurenčních základech, při zachování liberální demokracie, kombinuje výhody kapitalismu i socialismu. … Jiní však všechny „třetí cesty“ považují za skrytá označení pro cestu „druhou“ – pro socialismus. … názor, že kapitalismus se definitivně transformoval ve „znalostní ekonomiku“. Dále je, na rozdíl od neoliberalismu, uznávána důležitá role státu – ekonomická i sociální (nebo je alespoň deklarována). Jde tak o varianty liberálního komunitarismu s aspekty v podobě tzv. nového individualismu (tučně autor) (volajícím po rovnováze mezi právy a podnikavostí na straně jedné a povinnostmi a odpovědností vůči společnosti na straně druhé). Důležitým rysem politiky je taktéž opuštění socialistického rovnostářství, včetně osvojení si liberálních idejí rovnosti příležitostí a meritokracie. Čelný ideolog „moderní třetí cesty“ A. Giddens zde dává přednost termínu „nový egalitarismus“ (mající zajistit sociální spravedlnost na globální úrovni).
(6/s.76) Politika třetí cesty se musí soustředit na jiné priority: vzdělávání,ekonomické pobídky, kulturu podnikání, flexibilitu, pohyb a kultivaci sociálního kapitálu.
(6/s.76) Hlavním faktorem, důležitým pro rozvoj lidských zdrojů je pochopitelně vzdělávání, které pozitivně působí na ekonomickou výkonnost a zároveň podporuje pocit občanské sounáležitosti. Proto by také mělo být hlavní veřejnou investicí. Vzdělání není jen statickým vkladem do ekonomiky vědění, samo o sobě se jejím působením vyvíjí.
(6/s.77) Práce ve znalostní ekonomice si žádá, aby se člověk něco učil (a zapomínal, tj. zbavoval se starých návyků) po celý život.