„EGOISMUS“ A „ALTRUISMUS“ V DIALEKTICKÉM POJETÍ
„EGOISMUS“ A „ALTRUISMUS“ V DIALEKTICKÉM POJETÍ
(21/s.47-48) V socialismu bude samozřejmě kladen hlavní důraz na jednotlivce a jeho potřeby, osobnost bude centrem snažení celé společnosti. Avšak egoistické orientace se budou kultivovat vnímáním širších skupinových a společenských vazeb. Společenský zájem se bude prosazovat prostřednictvím zájmů skupin, kolektivů a jednotlivců. Za těchto podmínek bude ve společenském vědomí slábnout vliv negativistických a rozkladných hodnot spojených s třídně vykořisťovatelskou společností. Lidé si budou, obrazně řečeno, lépe rozumět a budou si více uvědomovat a emocionálně pociťovat svou sounáležitost a spoluodpovědnost za vývoj společnosti.
(21/s.50) Základem členění světonázorové orientace se stabilně jeví, již shora připomenutý, hodnotově daný příklon jednotlivců a sociálních skupin k pólům egoismu a altruismu, a to v kombinaci s dalšími rovinami hodnotových, postojových a názorových struktur.
(21/s.48) Předpokládá se, že v socialistické společnosti budou oproti kapitalistickému systému dominovat životní a pracovní hodnoty, které souvisejí se zachováním existence lidí. (tučně autor)
(21/s.48-49) Bude docházet především k proměnám v ekonomickém vědomí občanů. Vztah mezi prací člověka a jeho spotřebou bude založen na zásadě „Každý podle svých schopností, každému podle velikosti, kvality a společenské nutnosti jeho práce“. (tučně autor) Vize předpokládá vytvoření podmínek pro změnu vztahu k práci, zejména preferování pracovního výkonu, zajímavosti práce, její užitečnosti, a současně i zvýšení podílu občanů na řízení podniků a změny vztahu k podnikání. S tím souvisí i změny vztahu k hmotným prostředkům, k soukromému vlastnictví, k funkci peněz.
Je zřejmé, že v socialistické společnosti bude kladen velký důraz na seberealizaci, tedy na vlastní uplatnění se ve společenském životě, na kulturní vyžití, na důsledný rozvoj individua. A také na solidaritu, společenské kontakty a mezilidské vztahy. K této oblasti společenských hodnot se pojí vztah lidí k bezprostřednímu okolnímu prostředí (preferenci solidarity, pomáhat každému, kdo pomoc potřebuje) a důraz na realizaci osobních zájmů (mít čas na své zájmy, koníčky a také vzdělávat se, žít ve zdravím a hezkém prostředí a mít nerušené soukromí).
Vize socialistické společnosti předpokládá také vysokou společenskou aktivitu lidí, jejich zapojení do veřejného života, do rozhodování o společných záležitostech a konec konců do politiky. Je zřejmé, že socialismus bude takové aktivity nejen umožňovat, ale také vyžadovat.
V souvislosti s tím bude nutné vytvářet podmínky pro harmonický, vyrovnaný vývoj individua a celku, výchovně působit na celou populaci ve smyslu pojetí odpovědnosti a svobody. Výrazným problémem budoucího vývoje bude orientace značné části české populace na absolutizaci pojmu svoboda a na utváření vztahu lidí ke svobodě a k demokracii. Jedním ze základních momentů bude vysvětlování relativity tohoto pojmu a chápání svobody ve smyslu svobody celku.
(21/s.49) Pro celou oblast hodnot bude charakteristická pluralita a diferencovanost na jedné straně a jednota v podstatném pojetí na druhé straně.
(6/s.91) Svoboda určená sociálním potenciálem není totéž co egoistická svoboda, jak ji nahlíží neoliberální ekonomická teorie. Jak by řekli komunitariáni, člověk zakouší svobodu díky pocitu sounáležitosti ke skupině, kultuře, tj. prostřednictvím toho, že někam – nebo k někomu – patří. Tou nejdůležitější věcí pluralismu není možnost individuální volby, stejně důležité je, aby kultura a skupina měla jednotlivci co nabídnout.