STRANA
STRANA
STRANA – HISTORICKÝ VÝVOJ
„… Strana byla definovaná jako předvoj zcela vyhraněné dělnické třídy v konkrétně-historických souvislostech éry industriální modernity. Co představovalo stranu nového typu ve dvacátých letech 20. století (a typu postupně deformovaného zejména pod stalinistickým tlakem) je stranou starého typu na počátku 21. století v podmínkách postindustriální, informační společnosti s velice komplikovanou sociální a třídní strukturou, postmoderní relativizací a všeobecnou krizí identity, která se nevyhýbá ani politickým stranám.“ (19/s.56)
„KSČM už také dávno není tzv. stranou „leninského typu“, předvojem dělnické třídy, stranou nemyslivé kázně a demokratického (ve skutečnosti byrokratického) centralismu, a to ze zcela objektivních důvodů, neboť takováto identita se rodila na základě představ o cestě k socialismu vytvářených na přelomu 19. a 20. století. Tyto představy nemohly být ve své době jiné, než prvoplánově revolucionářské, což se po převzetí politické moci promítalo do nedemokratických praktik.“ (19/s.57)
SOCIALISMUS – LIMITY V MINULOSTI
„Platí také, že tehdejší společnost byla v mnohém především zpětnou vazbou historického kapitalismu průmyslové éry a měla s ním i řadu prvků společných. Představy o tzv. kulturní revoluci byly od počátku velmi povrchní a měly utopické rysy. Ukázalo se také, že tato podoba nebyla ekologičtější než kapitalismus.“ (2/s.58)
REÁLNÝ SOCIALISMUS A TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ
„K trvale udržitelnému rozvoji ale nemůže vést ani tesknění po minulých dobách tzv. reálného socialismu v Československu. Nejen proto, že hrubě preferoval tzv. ekonomické a sociální (nejednou i pseudosociální) zájmy na úkor i běžné ochrany přírody a životního prostředí, ale především protože se též orientoval na vědeckotechnický pokrok a ekonomický růst.“ (23/s.19)
REÁLNÝ SOCIALISMUS - EKONOMICKÝ SYSTÉM
„…S předcházející argumentací souvisí především druhé podstatné omezení, a to v oblasti fungování ekonomického systému. Základní limitou se stalo nepružné centrálně direktivní řízení při nedokonalém zespolečenštění státního vlastnictví. Princip plánovitosti zdegeneroval do byrokratické formy, absence kontroly reálných vlastníků zbyrokratizovala i správu společenského vlastnictví. Na tento problém poukazoval v 80. letech v někdejším SSSR např. Akademik Abalkin (např. v práci „Nový typ ekonomického myšlení“, Moskva 1988). Bilancování mezipodnikových vztahů místo jejich tržního propojení vedlo k efektu tzv. obráceného minimaxu, tj. maximum vstupů, minimum výstupů (srv. např. u Z. Šulce).“ (2/s.59)
STRANA DISKUSE A DIALOGU
„…stranou diskuse a dialogu a moderní informační stranou fungující jako otevřené fórum pro široké spektrum všech proudů levicového, solidárního a humanistického myšlení, stranou jako centrem pěstování vzdělanosti a intelektuálního života, vytvářející prostor pro názorové a odborné platformy otevřené veřejnosti, stranou považující rozhodování o celospolečenských otázkách za věc veřejné diskuse a poskytující této diskusi a dialogu své tištěné i elektronické mediální prostředky, …“ (19/s.59)
SOUTĚŽ PROGRAMŮ, MYŠLENEK A VIZÍ
„…stranou politické kultury nepřipouštějící dosahování politických cílů na úkor etických zásad svobodné nabídky a soutěže programů, myšlenek a vizí, stranou řídící se morálním kodexem a prosazující respektování mravních principů v politickém a veřejném životě i v mezilidských vztazích,…“ (19/s.59)
„… do možnosti utváření názorových proudů a platforem otevřených celé levicové veřejnosti, reprezentujících generační, profesní, odborné aj. zájmy. Reforma by se neobešla bez zásadních změn v úrovni, organizaci, obsahu a celkové modernizaci vzdělávací , diskusní, informační a mediální činnosti.“ (19/s.59)
MEDIÁLNÍ ČINNOST STRANY
„Právě mediální činnost strany, zejména v oblasti stranického tisku, by vyžadovala radikální změnu koncepce. HaNo v jejich současné podobě nejsou na tak široký záběr vybavené a jejich působnost je převážně jen vnitrostranická, zatímco reforma může být efektivní pouze tehdy, když se dosud převažující působení strany směrem „dovnitř“ obrátí na působení směrem „ven“.“ (19/s.59)
SDĚLOVACÍ PROSTŘEDKY
„Ze sdělovacích prostředků máme k dispozici v podstatě jen Haló noviny, protože dosah Naší pravdy je malý a Radio Haló Futura omezený.“ (4/s.3)
„Že je o Haló noviny zájem, dosvědčuje i veliký počet těch, kteří list čtou prostřednictvím jeho webových stránek. Jedná se o 250 tisíc čtenářů měsíčně.“ (4/s.3)
PŘÍZNIVCI A SYMPATIZANTI
„Musíme vytvářet strukturu příznivců a sympatizantů, kteří navštěvují naše akce a většinou tvoří základnu voličů. Měli bychom se naučit i s těmito lidmi pracovat, ne je primárně přijímat do strany. Tito lidé nám velmi rádi pomůžou při organizaci akcí, protestů, hledají možnost vzdělání a diskusí s odborníky, chtějí se podílet na tvorbě levicové politiky v naší zemi a kolikrát jsou právě oni nejlepšími lobbisty za KSČM, před jednotlivými volbami. A nechtějí toho mnoho. Velmi často chtějí mít pouze pocit, že myšlenka, kterou hájí není ojedinělá a na okraji společnosti a že při jejím prosazování jim rádi pomůžeme.“ (12/s.29)
MLÁDEŽ A PODÍL NA ŘEŠENÍ PROBLÉMŮ
„Pravicové strany již tento systém mají a vychází z úplatnosti lidí, kteří jsou s nimi ekonomicky spojeni. My tento systém potřebujeme vybudovat na základě ne moci peněz, ale získání podílu na řešení problémů většiny spoluobčanů. Ale ani tento podíl nejsme schopni bez mladých myšlenek a tváří dále zvětšovat.“ (12/s.29)
„Věřte mi, že jim nejde o jejich vlastní podíl na moci ale o to, aby dostali šanci měnit dění kolem sebe ve prospěch ne individualismu, ale hesla „jiný svět je možný“. Nechtějí víc než dostat šanci a my jako komunisté jsme podle mého názoru povinni jim tu šanci dát, protože bez nich naše ideály a myšlenky jen velmi složitě přežívají.“ (12/s.29)
MLÁDEŽ – MÍT SVÉ SLOVO
„Výzkumy názorů mládeže signalizují, že nová generace ve své zvídavosti chce stále silněji znát pravdu a mít své slovo.“ (21/s.52)
OTÁZKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A MLÁDEŽ
„Bez odpovídajícího místa těchto problémů ve strategii levice, asi těžko získáme zájem mládeže.“ (22/s.23)
KLUBY PROFESNÍ, ZÁJMOVÉ
„Domnívám se, že bychom měli postupně znovu zakládat kluby lidí stejné profese nebo stejných zájmů, jež by nemusely být organizovány vždy pod hlavičkou KSČM, a postupně do nich vtahovat další občany, především mladé lidi.“ (4/s.2)
POLITICKÁ STRANA – ZAKLÁDÁNÍ FIREM
„Strana by se měla také naučit využívat své prostředky – jak finanční, tak know-how například zakládáním firem tak, aby v budoucnu byla zabezpečena politická činnost strany.“ (10/s.19)