DIALEKTIKA PRÁCE
DIALEKTIKA PRÁCE
*Ve vyšší fázi komunismu zásada „každý podle svých schopností“ bude dodržována nikoliv z ekonomického donucení typického pro nižší fáze společnosti (20/s.44), ale z důvodu práce jako tvořivé činnosti a první životní potřeby. Dialektika práce životní nutnost – životní potřeba povede k dialektickému překonání nerovnosti. Nerovnost ve spotřebě již nebude pociťována jako nerovnost, neboť důležitější hodnotou bude seberealizace a tvořivá práce, což by „paradoxně“ mohlo vésti k silnějšímu pociťování nerovnosti při omezených možnostech výskytu takové tvůrčí práce ve společnosti.
„Kriterium odborných schopností může být – a v budoucnu být musí – v maximální možné míře respektováno od samého počátku. Toto kriterium musí platit především při obsazování řídících rolí v celé hierarchii řízení odshora až dolů. Socialismus oddělení řídících rolí od rolí výkonných neodstraňuje, musí však učinit řídící role přístupnými všem občanům.“ (20/s.46)
S nástupem duševní práce a související vyšší úrovní seberealizace budou mít naše „socialistické výrobní vztahy, jak si je idealizujeme“ (22/s.23), šanci.
Dojde „k osvobozujícím změnám v postavení člověka, umožňujícím stále většímu okruhu lidí vnímat společenský a tvořivý smysl práce, nacházet v ní nejen zdroj výdělku, který bude zachován a podle zásad sociální spravedlnosti kultivován, ale také možnost seberealizace, participace, osobního růstu, uplatnění iniciativy a podnikavosti“. (18/s.55)
* Proces kultivace znamená „socializující systémové změny, včetně změn ekonomických a vlastnických struktur v jejich pluralitě i změn charakteru práce“. (18/s.54) Povede k překračování limit „ekonomické nutnosti, postavené na spotřebitelsko-vlastnické, tržní ideologii a praxi orientované na zisk, na hysterii „růstu růstu“ a „ufinancování“. (18/s.54)
„Ekonomická a podnikatelská činnost, které se bude postupně vracet její lidský smysl, bude mít, zejména ve vyšší fázi přechodu k socialismu, stále více charakter tvořivého hospodaření, tedy kultury v nejširším slova smyslu.“ (18/s.54)
Vyhraněná „individualizovaná kapitalistická společnost“ (18/s.55) musí být „vyvážena“ socialistickou politickou kulturou s „novou „nepolitickou politikou“ realizovanou na bázi široké palety samosprávných občanských struktur, iniciativ a forem přímé demokracie“. (18/s.55) Vize socialismu „otevírá cestu ke společenství ve kterém se lidskost stane nejvyšším účelem a cílem.“ (18/s.53)