DEMOKRATIZACE DEMOKRACIE
DEMOKRATIZACE DEMOKRACIE
*Praktickým projevem dialektiky „individua a celku“, zvýrazněným otevřeností informačních společností, je „druhá vlna demokratizace“ (6/s.65-66) nebo jinak řečeno „demokratizace demokracie“. (6/s.65-66) (19/s.58-59) Cílem je „větší transparentnost a zodpovědnost“. (6/s.65-66) Konkrétním projevem může být „zavedení elektronických referend, obnovení určité formy přímé demokracie a občanských soudcovských sborů“ (6/s.66), „ rozšiřování parlamentní demokracie o samosprávu, participaci a přerůstání stranických politik v občanskou, nepolitickou politiku stavějící věci obecného zájmu nad zájmy stranické a partikulární. (19/s.58-59)
Václav Bělohradský jde ještě dál, když definuje formuli „deliberativní demokracie“ jako „označující v politické vědě demokracii, která usiluje o zasazení procesu rozhodování do co nejotevřenějšího veřejného prostoru, v němž rozdíl odborník – neodborník, politik – nepolitik, vlastník – nevlastník, straník – nestraník, manažer – zaměstnanec je stále a masově překračován.“ (1/s.4)
Tato „formule“ definuje program levice a všech politických sil myslících to s prosazováním „životních a pracovních hodnot, které souvisejí se zachováním existence lidí“ v 21. století vážně.
Václav Bělohradský uvádí tři zásadní „postřehy“ v souvislosti s „deliberativní demokracií“:
„rozhodnutí, která se formují v takové společnosti, jsou racionálnější (více hledisek a informací), legitimnější (větší reprezentativnost) a zvyšují kvalitu společnosti (účast na rozhodování vychovává).“ (1/s.4) Tyto tři body „nového programu“ mohou směle konkurovat všem politickým směrům, jsou schopné kultivovat jak levici tak pravici.