Lidé pro lid

INFORMAČNÍ BURZA

Celková situace na netu

Klíčové informace jako placený obsah, bohužel i stav světa, životní prostředí

Online Lidová e-komora OSN

Základem jsou e-knihy autorů environmentálních (a jiných) bestselerů. Celá řada z nich jsou už mnoho let staré a stále nejsou veřejně přístupné na netu.

 

Na rozdíl od současnosti, kdy jsou odkazy prováděny k celým stránkám (článkům), nyní na informační burze základem bude slovo (heslo), věta a odstavec.

- stejně tak hodnocení obsahu

- stejně tak vlákna

- stejně tak tvorba odkazů

Stupnice hodnocení

Je nutné počítat s ukotvením: k regionu, k webovým stránkám, k profilu autorů-kandidátů, k zákonům

Způsob zvýraznění ohodnoceného textu

 

Problém počtu hodnotících a výsledné známky

Problém zneužití opakovaným hlasováním

Problém vzorku populace

Problém duplikace informací

Problém hlavního a vedlejšího textu

Každý text může být „řídícím“ databáze

Celé kouzlo nového systému je v tom, že se neprovádí hodnocení obsahu pro celý článek určitého webu, místo toho se hodnotí jednotlivé myšlenky v článku obsažené.

Mám otevřený textový dokument. Procházím jej a hledám důležité myšlenky. Jakmile narazím na část textu, která mě osloví, může to být ze tří důvodů. Buď s vybraným textem souhlasím, chtěl bych ho zdůraznit, podtrhnout nebo naopak s tímto textem nesouhlasím, chtěl bych ho „oslabit“ anebo mi text připadá důležitý, ale nevím, jestli je dobrý nebo špatný. Tuto část textu označím kurzorem do bloku, potom kliknu pravou myší a objeví se mi menu, na kterém bude tlačítko s názvem „stupnice“. Stisknutím tlačítka se mi objeví stupnice od – 5 do + 5 (nebo např. - 10 až +10). Podle toho, jak moc se mi text líbí nebo nelíbí vyberu na stupnici a potvrdím. V případě, že chci text pouze zdůraznit a nevím, jestli do mínusu nebo do plusu, volím na stupnici rozpětí, např. od -1 do 1, - 2 až 2, - 3 až 3, … až do maxima – 5 až 5, podle toho jak moc mě text zaujme.

Druhou důležitou funkcí je propojování vybraných textů (tj. slovo, věta nebo odstavec) mezi textovými dokumenty. Mám například otevřeny dva textové dokumenty „jedna“ a „dva“ a chci je propojit, vytvořit odkaz mezi vybraným textem- blokem z dokumentu „jedna“ do vybraného textu dokumentu „dva“. Opět kliknu pravou myší a v menu vyberu druhé tlačítko s názvem „vytvořit odkaz“. Funkce bude pracovat tak, že myší potáhnu z označeného bloku dokumentu „jedna“ do okna s dokumentem „dva“. V dokumentu „dva“ budu projíždět myší po textu a přitom se mi budou nabízet označené již oznámkované části textu. Když najdu blok s textem, který chci propojit, kliknu na něj a vytvoří se mi vazba mezi označenými texty dokumentů „jedna“ a „dva“. V případě, že v textu dokumentu „dva“ nejsou oznámkované bloky, které bych mohl propojit, označím kurzorem do bloku požadovanou část textu, které se odkaz týká a potvrdím. Jakmile je hotový výběr bloku v dokumentu „dva“ pro odkaz v dokumentu „jedna“, vytvoří se pro blok dokumentu „jedna“ v novém schovávacím okně nad tímto blokem první řádek, který obsahuje adresu propojeného dokumentu „dva“, název dokumentu, název vybraného bloku nebo kotvu (v HTML křížek) a nabídne k ohodnocení tento odkaz na stupnici, tj. určí tak hodnotu vybraného textu v bloku dokumentu „dva“.

Další funkcí je přidání „značky“. Značka je důležitá pro propojení s databází značek. Jedná se především o geografickou databázi a o databázi „profilů“, ale možná i o databázi zákonů.

Například kliknutím na mapě zeměkoule na obrázek kontinentu Afriky vyskočí nabídka článků o Africe.

Profily jsou vytvořeny pro autory článků. Můžou být anonymní (s vymyšleným jménem) nebo veřejně známé. Na profilech se sbírají body z ohodnocených textů. Může se pak určit absolutní pořadí profilů nebo pořadí profilů vztažené k geografické databázi značek nebo k jiné databázi značek.

Ohodnocený text lze zvýraznit buď velikostí písma, podtržením, druhem písma nebo barvou pozadí a barvou písma.

Takto jsou popsány nejzákladnější kroky. Těžko si lze představit jakékoli jiné ještě důkladnější hlasování. Nyní je na řadě úvaha, jak s programem pracovat, jak data vyhodnocovat, co všechno je technicky proveditelné.

U každého podobného programu se vynoří dva základní problémy. Prvním je otázka zneužití hlasování a druhým je reprezentativnost vzorku aktivní skupiny hlasujících.

Zneužití hlasování lze omezit dvěma způsoby. Jednak vytvářením seznamu o historii hlasování a za druhé hlídáním toho, aby každé hlasování každého hlasujícího bylo započítáno jenom jednou. Můžu například změnit známku mého hlasování ze 3 na 5, ale do výpočtu hodnocení se mi započítá jenom jednou 3, při změně hodnocení 5 místo 3, ne 3 a potom ještě jednou 5.

Co se týká výběru hlasujících, ideální by byl náhodný výběr. Výběrová statistika je silný nástroj, na relativně malém vzorku občanů – hlasujících lze prezentovat názor celku. Úkolem je získat co nejširší okruh hlasujících pro každou „značku“ - svět, kontinent, region, stát, obec.
 

Pro hodnocení hlasování jsou nejdůležitější dva údaje. První je počet hlasujících a druhý výsledná známka hlasování. Co je hodnotnější údaj – mít známku 5 při účasti tří voličů nebo známku 3 při účasti deseti voličů?

Další otázkou je dynamika celého systému. V reálném životě, například v parlamentu, se provede hlasování o zákonu a od té doby je zákon přijat (platí do jeho novely) nebo zamítnut a musí být upraven pro další hlasování. Ideální tedy je možnost se k výsledku vracet a upravovat ho podle nových skutečností, znovu o něm hlasovat. Stejně tak by tomu mělo být i v našem programu.
 

Každý text s odkazy do jiných dokumentů může být pojímán jako „páteř“ textové databáze. Podle určitých klíčů se na pokyn mohou pootvírat bloky jiných dokumentů, na které vedou odkazy v řídícím textovém dokumentu.

,