Lidé pro lid

Ekologická stopa lidstva – do třiceti let budeme potřebovat dvě Země

Počet obyvatel planety se za posledních čtyřicet let (do roku 2006) zdvojnásobil. Spotřeba ale vzrostla za stejnou dobu třikrát. Máme přečerpaný úvěr a klidně si dál žijeme nad poměry.

Lidstvo bude brzy potřebovat k uspokojení svých potřeb dvě Země.

Bude-li se spotřeba vyvíjet dál současným tempem, nastane tento stav už za tři desetiletí. Uvedly to ve své společné zprávě (2006) dvě prestižní organizace – známý Světový fond na ochranu přírody (WWF) a síť, monitorující globální důsledky lidských aktivit Global Footprint Network (GFN).

„Už přes dvacet let překračujeme schopnost planety poskytovat zdroje na náš spotřebitelský způsob života,“ řekl při představení zprávy výkonný ředitel WWF James Leape. „Není to udržitelné a pokračovat takovou cestou si nemůžeme dovolit. Kdyby každý obyvatel této planety chtěl žít takovým stylem, jako se žije v Americe, k pokrytí lidských potřeb by byla nutná kapacita pěti našich planet.“

V roce 2003 překročila ekologická stopa lidstva – suma čerpání světových zdrojů v poměru k současným kapacitám přírody – o čtvrtinu schopnost planety opětovně vyrobit vše odebrané od potravin po energii a včetně rozložení veškerého vyprodukovaného odpadu.

V roce 2004 odpovídala spotřeba jednoho průměrného obyvatele planety po přepočtu produkci 2,2 hektaru obhospodařené půdy nebo moře. Jenže lidí bylo 6110 miliónů a půdy jen 11,3 miliard hektarů, což odpovídá 1,8 ha na osobu.

Naposledy lidstvo žilo v rovnováze s kapacitou zdrojů na konci 80. let minulého století. Začátkem 90. let se nárůst stabilizoval a nerovnováha se nezvyšovala, ale posledních deset let opět se napětí mezi zdroji a čerpáním zvyšuje. Nejrychleji se zvyšuje negativní důsledek spotřeby fosilních paliv. Emise CO2, nejvýznamnějšího skleníkového plynu, zatěžují zdroje země víc než veškeré ostatní lidské aktivity dohromady.

„Ekologický přesah se od posledního vydání zprávy o stavu planety k roku 2001 zvýšil o čtyři procenta. Podle trendů se dá očekávat, že bude v letošním roce činit už šest procent,“ uvedli vydavatelé v komentáři ke zprávě. Projekce ukazují, že lidstvo bude v roce 2050 potřebovat k pokrytí své spotřeby dvojnásobek současné produkce planety a přitom nelze odpovědně prohlásit, že Země se do té doby ve svých možnostech nevyčerpá.

Lidstvo mění zdroje v odpad rychleji, než příroda dokáže náš odpad přepracovat v nové zdroje.

„Lidstvo si žije nad možnosti své kreditní karty,“ vyjádřil situaci šéf GFN Mathias Wackernagel. „To může naše banka Země nějaký čas vydržet, ale v určitém okamžiku budou veškeré rezervy a potenciální další zdroje jako lesy, oceány a obdělávatelná půda vyčerpány.“

Na naši náročnost na zdroje už příroda doplácí. Populace 1300 sledovaných druhů obratlovců od ryb a obojživelníků přes plazy a ptáky až po savce se snížily, o 30 procent, v případě sladkovodních živočichů dokonce až o polovinu, protože rozšiřování zemědělských ploch je připravilo o jejich životní prostředí.

Čerpání disponibilních zdrojů, tedy hloubka ekologické stopy, se geograficky liší. Zatímco polovina lidstva, žijící v Asii, potřebuje k obnově spotřebovaných zdrojů méně než jeden a půl hektaru na hlavu, každý Severoameričan čerpá produkci z pomyslných devíti hektarů. Obyvatelé zemí Evropské unie spotřebovávají téměř pět ha na osobu, Jihoameričané něco přes tři hektary. Nejmělčí stopu, odpovídající 1,4 ha, mají Afričané, ale ti stejně jako průměrní Asiaté žijí pod hranicí optimální životní úrovně.

Proto podle autorů zprávy mnoho záleží na vývoji v rychle se rozvíjejících zemích jako Čína nebo Indie.(??!) „Města, elektrárny a zejména způsob života v těchto zemích rozhodne, jestli budeme pokračovat v celoživotní nadměrné spotřebě nebo zda se tato generace a všechny další vydají na cestu udržitelného stylu života,“ řekl Leape.