Lidé pro lid

Nová role střední třídy _(výtah_článek)

Společnost se mění. Dochází k proměně tradičního proletariátu, ubývá dělnictva a zároveň rostou sociální vrstvy střední třídy, právě ona se stává „proletariátem“ 21. století.

Střední třída bude mít rozhodující vliv v systémové změně. Zatím slouží zájmům třídního boje naruby, pomáhá hájit zájmy bohatých, myslí si, že tak se ochrání před vlastní nejistotou a strachem z propadu ke dnu společenské pyramidy. Zároveň se vidí jako součást elity a snaží se uplatnit své výsadní postavení v podobě obsluhy společnosti.

Úkolem strany s novou nepaternalistickou identitou bude získat střední třídu pro solidaritu, demokracii, humánní ekonomii, od konzumní k udržitelné filozofii.

Odměnou bude přesně to, co nyní střední třída mylně očekává od systémového vlastníka: růst rovnováhy a cesta k harmonii.

Skončila doba hojnosti: roste globální a potažmo národní tlak na zdroje a na kvalitu jejich obsluhy. V duchu toho nestačí tradiční paternalismus, ale roste snaha být u toho, mít kontrolu, mít spoluúčast. Tak lze vyložit Rázlův obrat v chápání „sociálního“ a „demokratického“(.083)

Střední třída není definována příjmy, ale svým přístupem k práci, který pochází z potřeb soubobého kapitalismu. (.085) V této práci individualismus rovnoprávných individuí vyvolává vzájemnost, porovnávání výkonu, umožňuje koncept kooperace a celospolečenské koordinace individualistů, ale spíše individuí, nechává otevřenou otázku seberealizace, společenského vzestupu.

“Třetí cesta se neustále ohání středními vrstvami, ty se pro tuto ideologii stávají takřka tím, čím byla dělnická třída pro marxleninisty za minulého režimu.” (.085)

Přesně tak!

Je třeba najít program pro tento „nový proletariát“. Milan Valach poukazuje na to, že takovým programem je emancipace občanské společnosti směrem k neelitářské participaci a otevřenosti.

Probudit lidi z iluzí(.085), a vysvělit jim, jakým způsobem znamená být úspěšný a duchovně bohatý v ekonomicko-ekologickém udržitelném systému.

Co dnes znamená zlepšení podmínek? Důležitá otázka, na odpodědi závisí mnohé.

Kardinální otázka zní: vylučuje či ztotožňuje se třetí cesta s participativní demokracií? Ztotožnění třetí cesty s participativní demokracií přináší nový vztah k ekologii. Milan Valach poukazuje na to, že spoluúčast překonává odcizení pracovníků, umožňuje řešit ekologii nikoliv jako po motivu zisku zbytkovou kategorii, ale jako důležitou součást probuzených motivů jednání všestranně zainteresovaných jedinců a kolektivů v podnicích.

J. Keller říká: v momentě, kdy střední vrstvy pochopí, že jejich nepřáteli nejsou chudí, na něž musí platit „sociální dávky“, nýbrž firmy a bohatí, protože se zříkají společenské odpovědnosti, v ten moment se celý neoliberální cirkus zhroutí.(.087)

Takto lze ve zkratce vyjádřit nadějný výsledek dlouhodobého politického zápasu, který se skončením doby hojnosti nabírá na intenzitě.