Od paternalismu k neelitářské participativní levici _(výtah)
Od paternalismu k neelitářské participativní levici _(výtah)
Podle Milana Valacha a příznivců radikální demokracie nastává věk neelitářské participativní levice:
“Společnost se mění. Paternalistická levice, v níž si libují i mnozí levicově orientovaní intelektuálové, patří minulosti.”(.402)
“Pokud má mít levice úspěch, musí obnovit svůj původní étos jako nositelky emancipačního projektu, vize budoucnosti...Budoucnost proto patří levici neelitářské, participativní. To jest levici, která bude podporovat všechny formy přímého rozhodování občanů o nich samých, a to od metod přímé demokracie v politice až, a především, po podporu všech forem kolektivního podnikání, tj. zaměstnaneckého vlastnictví podniků, v nichž tito zaměstnanci sami pracují. ”(.402)
Liberální demokracii naplňuje novým obsahem, konceptem otevřené společnosti, kdy mírou hodnoty každého politika, každé ideje je otevřenou průběžnou soutěží ověřená služba veřejnosti. Smyslem nastupující informační společnosti je zabezpečit co nejvěrnější mechanismus právě pro efektivní výkon tohoto poslání.
Liberální pravice jen těžko obětuje službu systémovému vlastníkovi ve prospěch udržitelné budoucnosti, humánnosti, solidarity, pravdivého oceňování práce. Musí mít jediné východisko: „nemůžeš-li to změnit, postav se tomu do čela“ a to je i recept pro jednání bohatých a chudých. Ti chudí a nejchudší jsou odkázáni na pomoc těch, kteří mají možnost věci ovlivnit.
Adam Borzič: “Levice musí integrovat "liberální" diskurz a naplnit ho jiným obsahem. Její zastaralé paternalistické pojetí je k ničemu. S tím souvisí i hlubší propojení se zelenými a duchovními idejemi. Slibovat a slibovat soft verzi kapitalismu nestačí.”(.402)