CO JE VE HŘE
CO JE VE HŘE
- nastala nová epocha – Horký mír – nová mocenská hra (např. Gabun a Kongo potenciální mocnosti mající deštné pralesy) (16)
- od „agendy 2100“ není úniku, jak v čase tak v prostoru (16)
- jednotlivé země se z různých důvodů drží vzájemně v šachu (ale pouze za předpokladu, že všechny mají stejný hlas, kterým mohou ovlivnit dohodu mezi sebou): vyspělé mezi sebou, prudce se rozvíjející rozvojové země a chudé rozvojové země, rozvinuté a rozvojové, více ohrožené a méně ohrožené – vyplývá z toho nutnost posílení postavení OSN
- rozhodující odpovědnost k činu dvou největších znečišťovatelů – Číny a USA (16)
- nejohroženější země požadují dosáhnout výsledku 350 ppm, prudce se rozvíjející země by chtěly maximálně 450 ppm (2)
- vypouštět skleníkové plyny do přirozeně nestabilního klimatického systému je ještě mnohem hloupější než vypouštět je do systému stabilního. (5)
Dolejší, 22.12.2009
(1) Dolejší, Karel
Pomoc Africe: Humanitární záležitost?
22.12.2009
http://www.blisty.cz/2009/12/22/art50430.html
(2) Ekolist, 10. prosince 2009
http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=2208691
Blok rozvojových zemí rozštěpen ohledně budoucí dohody o klimatu
10. prosince 2009
(5) Greer, John Michael
Humánní ekologie kolapsu
Část první: Selhání je jediná možnost
14.12.2009
http://www.blisty.cz/2009/12/14/art50296.html
(10) Monbiot, George
Globální oteplování: Nezbývá než demonstrovat (v deníku Guardian)
22.12.2009
http://www.blisty.cz/2009/12/22/art50439.html
(16) Pötter, Bernhard
Konference o klimatu vymezuje nové rozdělení světa
Studená válka a horký mír
Die TagesZeitung: Klimakonferenz legt Machtgefüge fest - Jalta, Potsdam, Kopenhagen
11.12.2009
http://www.blisty.cz/2009/12/11/art50262.html
CO JE VE HŘE
Bez dohody o opatřeních proti globálnímu oteplování přežijeme těžko. Posun v globálních teplotách sníží počet míst na této planetě, kde se dá žít. Globální oteplování zažene lidi do vyšších zeměpisných šířek, hlavně, protože nebude k dispozici voda. (Monbiot (10) )
Pěstování potravin ve vyšších zeměpisných šířkách bude muset stoupat tak rychle, jak bude klesat jinde, ale to se nestane. Pokud nebudeme jednat teď, globální teploty stoupnou do konce století o 3 stupně. To podle Mezivládního panelu pro klimatické změny povede k poklesu schopnosti pěstovat potraviny. (Monbiot (10))
Lidi vyžene z domovů sucho a stoupající hladiny moří. Jak bude klesat produkce potravin, planeta Země nebude schopna podporovat současný počet obyvatel. Pokles počtu lidí na této planetě nebude hladký ani bezbolestný. Právě proto chudé země, které budou zasaženy nejtvrději, předložily v Kodani tvrdé požadavky. 102 chudých zemí požadovalo, aby bylo oteplování omezeno na maximum 1,5 stupně Celsia, ne na 2 stupně Celsia. (Monbiot (10))
Malé ostrovní rozvojové státy a jejich afričtí spojenci žádají, aby růst globálních teplot byl omezen na 1,5 stupně Celsia a koncentrace skleníkových plynů, jež k oteplování přispívají, se v atmosféře ustálila na 350 částicích na milion (ppm). (Ekolist, 10. prosince 2009 (2))
Vyspělé země preferují hodnotu 450 ppm a k cíli 350 ppm se negativně postavila i Čína, Indie, Jihoafrická republika, Saúdská Arábie a další rychle rostoucí ekonomiky. (Ekolist, 10. prosince 2009 (2))
Kodaň odstartovala novou epochu lidstva, jejíž začátek trefně nazval Bernhard Pötter ve svém komentáři ke Kodaňskému summitu v německém deníku TAZ z 9.12.2009 HORKÝ MÍR jako narážku na předchozí epochu Studené války.
Dvacet let po pádu berlínské zdi nabízejí jednání v Kodani šanci ke zmírnění hrozícího světového konfliktu, v němž jde již dnes mnohým lidem o čiré přežití. (Pötter (16))
Není úniku: „Agenda 2100“ bude realizována i tehdy, jestliže Kodaň selže.(Pötter (16))
Na stole je otázka nového mocenského rozdělení světa, nové globální mocenské struktury pro 21. století. A podle toho, jak s tématem bude naloženo, se rozhodne, kdo bude mít v budoucnosti na tomto světě politicky, ekonomicky, sociálně a kulturně hlavní slovo – a kdo se octne na jeho okraji, tvrdí novinář Pötter.
Kongo nebo Gabun mají najednou mezinárodní váhu – už proto, že pokračujícím ničením deštného pralesa ovlivňují světové klima. (Pötter (16))
A mezinárodní organizace jako OSN nebo Světová banka se po dlouhé době zavrhování stávají opět instancemi, od nichž je požadována role vyrovnávání zájmů – kdo jiný by jinak mohl dozorovat třeba mezinárodní výměnný obchod s emisními certifikáty?(Pötter (16))
USA a Čína mají již dnes jako největší výrobci skleníkových plynů schopnost ekologického „overkillu“. Bez nich nejde vůbec nic a jenom oni mohou dovést tento obchod k úspěchu. Zatím se ale tito giga-tonoví giganti zodpovědnosti spíše vyhýbají. Současně je oběma jasné, že mohou úspěchu dosáhnout jen tehdy, budou-li jednat společně. (Pötter (16))
Znovu je zde výzva ke společenskému uspořádání: změny se projeví, tvrdí Pötter, i v ideologii. Nepřímo se totiž v Kodani jedná i o tom, kdože to má lepší systém, který systémovou krizi klimatických změn ovládá nebo ovládne. Od rozparáděného globálního kapitalismu se dnes už při současné hospodářské a klimatické krizi nedá očekávat téměř nic.
Lze po bankrotech autoritativních systémů fašismu, státního socialismu a turbokapitalismu očekávat realizaci jiného myšlenkového světa? (Pötter (16))
Jestliže se Afričané z neobyvatelných oblastí masově pohnou směrem na sever, jak předpokládá Sieff (ale zdaleka nejen on), půjde o událost srovnatelnou s pověstným stěhováním národů, které bylo jednou z příčin zániku Římské říše. (Dolejší, 22.12.2009 (1))
Vyjádřeno opatrně, klimatickým migrantům by zjevně nějaký čas trvalo, než by byly schopni ve větších počtech překonat Atlantik a začít s vyloďováním někde v Karibiku či dokonce na Floridě. Prostředky k dosažení evropských břehů však mají dokonce i dnešní zbídačení upchlíci zaplavující v tuto chvíli především Řecko a Itálii. (Dolejší, 22.12.2009 (1))
Jestliže se lidé jako Sieff v prognózách bezpečnostních důsledků globální změny klimatu příliš nemýlí, máme možná jen dvě konzistentní možnosti: Akceptovat perspektivu, ve které už tato nebo hned následující generace evropské mládeže bude masově vtažena do obranných zákopových bojů ve stylu I. světové války - nebo se přece jen, navzdory kodaňské sabotáži, pokusit co nejvíce napomoci tomu, aby lidé žijící v subsaharské Africe nemuseli opouštět své nynější domovy. (Dolejší, 22.12.2009 (1))