KDE JE HRANICE, ZA NÍŽ SE KLIMA NEVRATNĚ ZHROUTÍ?
KDE JE HRANICE, ZA NÍŽ SE KLIMA NEVRATNĚ ZHROUTÍ?
Eva Borůvková – MF Dnes, Věda, 29. ledna 2005, s. C/7
Globální oteplování je fakt. „Všichni klimatologové to vidí a není o tom sporu – spor je o to, jak vzniklo a co bude následovat,“ říká v rozhovoru náměstek ředitele Českého hydrometeorologického ústavu v Praze Radim Tolasz, „a různé názory jsou, zda je klimatický systém Země schopen si poradit sám, nebo zda se za určitou hranicí zhroutí.“(?!)
Pokud by se Čína a Indie začaly zabývat množstvím emisí, které produkují, určitě by se i USA na to začaly dívat jinak.
Klimatický systém je strašně složitý. Každý si představuje jen atmosféru, že někam prší, fouká a sněží, ale zapomíná se, že jej tvoří i svrchní část světového oceánu, všechny typy zemského povrchu – pouště, ledovce, tráva, paneláky… Takto komplikovaný systém se nedá parametrizovat, a tudíž nikdo neumí přesně vypočítat, co změna jednoho parametru udělá.
Ale takto složitý systém je zároveň velmi stabilní. Vždy má snahu se vrátit do rovnováhy.
Veškeré modely, které klimatologové mají a provozují ve všech světových centrech, pracují se vstupy, které se musí nějak ohraničit. Britové mají svůj, Francouzi a Němci též, Američané jich mají hodně – a všichni používají různá vstupní data. Neříkám, že špatně, každý věří tomu svému. Z toho vyplývá, že někdo napíše tu zprávu, někdo onu, ale kdo je alespoň trochu seriózní musí říct, že jsou tam takové a takové nejistoty.
Víme jen to, že koncentrace oxidu uhličitého byla na Zemi v roce 1850, tedy v době, kdy se začala měřit na Havajských ostrovech, 280 ppm a dnes je 380 ppm. Zda jde na vrub člověka, nebo ne – nikdo neví.(??!) Co je však nepříjemné: mnohá měření, jako např. vrty z ledovců a radioizotopové metody zkoumání uhlí a zkamenělého dřeva, ukazují, že před rokem 1850, tedy v preindustriální éře, jsme se přes hodnotu 300 ppm zřejmě v historii Země nikdy nedostali. Ovšem tyto odhady jsou velmi nepřesné, orientační a ty skutečné už nikdy nikdo přesně nezměří.
Klima na Zemi závisí odjakživa na aktivitě Slunce – v jaké fázi je teď?
Momentálně je na vzestupné křivce. Aktivita Slunce má mnoho period, 12 let až 150 tisíc let – a všechny jsou na vzestupu. Takže se to jakoby s lidskou činností sčítá.
A co tedy nastane, pokud klimatický systém zkolabuje?
Myslíte si, že to někdo ví?
Existují přece různé teorie…
To ano, jedna z nich byla docela reálně popsána ve filmu Den poté. Klimatický systém se zhroutil, narušilo se proudění oceánů a způsobilo to příchod doby ledové – samozřejmě by to ve skutečnosti nešlo tak rychle jako ve filmu, ale je to jeden z možných scénářů, postavený na reálném fyzikálním základě.(!) Proudění v oceánech řídí hlavně teplota a slanost oceánů – a pokud se rozpustí větší množství ledovců, slanost oceánů se změní a změní se i teplota. Jestli to však dopadne takhle a jestli to bude za desetiletí nebo stovky let, to můžeme jen spekulovat.
Jak by vypadala Evropa bez Golfského proudu?
Evropa Golfskému proudu vděčí za relativně příznivé klima. Otepluje totiž značnou část Atlantiku, kde vzniká počasí pro Evropu. Kdyby se vytratil či obrátil, nemělo by to vlastně ani tak dalekosáhlé dopady na klima a teploty na pevnině, ale na počasí. Začaly by se jinak tvořit fronty, tlakové níže, výše, což už je obrovský zásah do počasí. Jeho chod by byl natolik jiný, že by zcela jistě ovlivnil život člověka. Ale víc nejsme schopni odhadnout.
A vy si myslíte, že nás to čeká možná už za desítky let?
Já si to nemyslím, ale pánové v té zprávě naznačují, že ano. Ale jak říkám, teoreticky je to dobře podložené, jediný spor je v čase (!) – ale chápu, že chceme-li tlačit na politiky, je dobře jim říct, že to může být rychle. Když si budou myslet, že je čas 500 let, tak se přestanou starat. (??!) Nicméně v USA je snižování emisí nebo účast na Kjótském protokolu jednoznačně politickou záležitostí a určitě s nimi nepohne zpráva, jaká vyšla tento týden.
Proč podle vás kolaps nenastane?
Já jsem přesvědčen, že klimatický systém si pomůže sám. Že se dokáže s vlivem člověka vyrovnat. A to své přesvědčení stavím na tom, že výsledky modelů jsou dosti nejisté, a také na tom, že Země jako celek se nedá vyloučit z astronomických vlivů. Existují vztahy mezi slunečním zářením a klimatickým systémem a ty vztahy jsou jasné a fungující a Slunce svou výkonností nedovolí klimatu, aby se zhroutilo (??!)– to je můj názor. Je jasné, proč není snaha říkat, že by si klimatický systém mohl pomoci sám – člověk by mohl nabýt dojmu, že nemusí dělat nic, a to není pravda. Člověk během několika desetiletí vytěží přírodní zdroje a bez ohledu na klima bude muset něco dělat. (!?) Vyčerpání fosilních paliv – to je další negativní zpětná vazba. Přestaneme mohutně spalovat, protože nebudeme mít co spalovat, což se projeví poklesem množství skleníkových plynů. A to mne – opět v řádu desítek let – činí optimistickým. (?!)
A jak bude vypadat situace, když vyloučíme katastrofickou variantu?
Když si řekneme, že nenastane kolaps, ale vývoj obdobný předcházejícím desetiletím, mají klimatologové jasno. Budou následovat dobře popsatelné dopady – zejména zvyšující se extremita. To znamená jeden rok povodně, druhý rok sucho, jeden rok sněhu dostatek, druhý rok bez sněhu, jeden rok teplý, druhý chladný, velké rychlosti větru – tedy rychlé přechody front. To tu před 50 lety skutečně nebylo, aby fronty přecházely takovou rychlostí jako dnes – 19. listopad v Tatrách je typickým příkladem toho, co můžeme očekávat častěji. Dalším projevem bude jiné rozložení srážek v průběhu roku. Pokud bude větší množství srážek kapalných a menší množství srážek tuhých, tedy sněhových, bude problém se zásobováním pitnou vodou, zásobami podzemních vod a suchem.