Lidé pro lid

Jiří Paroubek a jeho tým

Praktické úkoly:

• Vytvoření státní banky regionů (postupně privatizované za účasti obcí a krajů) na podporu rozvoje blízké lokální ekonomiky

• Prosazení progresivního zdanění počínaje rokem 2022. Důsledný postih parazitování na veřejných financích. Snížení odlivu kapitálu z republiky vhodnou formou zdanění (reinvestice zisku v ČR by mohly být odečitatelnou položkou). Prosazování daně z finančních transakcí. Podpora sjednocení daňového základu v EU a vzniku mezinárodních registrů finančních aktiv jako nástrojů boje proti daňovým únikům.

• Zbavit státní rozpočet zbytných výdajů (například na zbrojení a zahraniční mise)

• Rychlé a masivní investice do dopravní infrastruktury v rozsahu 300 – 400 miliard korun během následujících dvou až tří let (dokončení základní dálniční sítě, zrychlení železniční dopravy a její propojení do integrovaných systémů hromadné dopravy ve městech). Potřebná je také infrastruktura pro rozvoj elektromobility a systémové budování komunikací a infrastruktury pro cyklistiku z koncových bodů dopravních systémů.

• Zadržování vody v krajině a boj proti suchu. Jde především o propojování vodárenských soustav, zakládání rybníků, výstavbu přehrad zejména pro vodárenské účely a zemědělské závlahy. Zároveň podpořit velký počet technologicky nenáročných malých akcí na úrovni obcí při obnově údolních niv a zpomalování toku potoků a říček. Také to je velká zásobárna práce.

• Soustředit investice státu i soukromého sektoru na posilování soběstačnosti ve výrobě potravin a propojit to s vytvářením podmínek pro zásobování zblízka („Jezte čerstvé!“) a zlepšování kvality půdy (podmíněné dotace). Omezit erozní a netradiční plodiny (řepka, kukuřice). V lesním hospodářství se vrátit k tradičním porostům.

• Rozvoj komunální bytové výstavby zajišťovaný neziskovými společnostmi pro bydlení a vedený obcemi, který dá zakázky lokálním stavebním firmám. Cílem je výstavba vysokého počtu nájemních bytů zejména pro mladé lidi. Pozemky pro dostupné bydlení by byly drženy pozemkovými bankami, odkud je nelze zcizit. Cílem je dosáhnout výstavby 10 – 15 tisíc komunálních bytů ročně.

• Provést rychlou revizi položek redukujících daňový základ v zákoně o dani z příjmu. Počínaje rokem 2021 uplatnit stoprocentní odpisy modernizačních investic splňujících náročné požadavky technologické revoluce

• Zajistit digitalizaci státní správy, což zkvalitní její činnost a povede k úsporám kvalifikovaných pracovníků

Zdrojem financování těchto záměrů jsou státní rozpočet (jeho běžné i cizí zdroje) a finance z evropských fondů a nového Záchranného plánu Evropské komise.

Vize budoucnosti:

Především jde o odstranění slabin. Rozvojové cíle by se měly zaměřit na to, co chybí, zejména rozvoj inovativních malých a středních podniků především domácího původu, ze kterých jednou mohou vzniknout i podniky velké. Je to cesta k renesanci českého kapitálu, včetně toho demokratického v podobě družstev nebo podniků spoluvlastněných zaměstnanci. Je to cesta k obnově národní suverenity či aspoň snížení závislosti na zahraničním kapitálu.

Ekonomickou monokulturu automobilového průmyslu musí nahradit pestřejší hospodářská struktura. Nejnižší bariéry vstupu jsou ve vznikajících (málo obsazených) oborech, jako je bezuhlíková energetika, rehabilitace zemědělské půdy a krajiny, digitalizace, kombinace strojů s umělou inteligencí či nové materiály a nanotechnologie. Jsou to obory na pomezí vědeckého výzkumu. Jejich podpora současně nabídne poptávku po existující vědě.

Nadměrnou exportní závislost mohou snížit výrobci pro místní spotřebu. Nové příležitosti jim nabídne také vytlačování dovozů vlastní kvalitnější produkcí, zejména u potravin.

Nové technologie umožňují vznik pružných výrobních center (Průmysl 4.0), která, jsou o několik řádů menší než velké průmyslové kolosy (i tisíckrát) a lze je pořídit z místních investic, z počátku s pomocí státu.

Tyto malé průmyslové struktury mohou být podstatnou součástí lokálního hospodářského ekosystému, který se brání globální konkurenci tím, že výrobci jsou zároveň spotřebitelé.

U lokální ekonomiky z místních investic odpadá spousta vedlejších nákladů. Nejde jen o krátkou nebo žádnou dopravu, ale také o vyloučení nejrůznějších prostředníků a finančních služeb. To znamená ve svém důsledku levnější (a kvalitnější) zboží a prostor pro vyšší mzdy.

Nejtíživěji působí zahraniční vlastnictví všech velkých bank, které má i mocenskou složku, protože během let zanikly všechny pokusy o vytvoření finančního systému pro obsluhu regionů.

Návrat k původním kampeličkám je nesmysl, byly koncipovány tak, aby dokázaly, že to nejde. To neznamená, že myšlenka úvěrových družstev je mrtvá, ale musela by se vrátit k osvědčené praxi, kdy základem jsou služby pro lidi, kteří se vzájemně znají, a nad tím vyrůstá hierarchická struktura pro rozsáhlejší aktivity. Za dnešních podmínek by takový lokální finanční systém mohl vzniknout jedině ze státního podnětu, to znamená ve spolupráci se státní bankou (nebo speciálním fondem).

Na začátku by vznikala síť investičních společenství (místních iniciačních skupin), které shromažďují vlastní prostředky a ve spolupráci se státní rozvojovou bankou pak vytvoří společnou banku regionů. V té pak bude státní kapitál postupně nahrazován kapitálem soukromým z prostředků zmíněného společenství. Odehrávat se to může na družstevním principu (v družstevním podílu banky bude platit jeden člen, jeden hlas).