Jan Plesník: Přelomová zpráva OSN: usmíření s přírodou nelze příliš odkládat
Časopis Ochrana přírody 2/2021 Mezinárodní ochrana přírody s.44-48
Přelomová zpráva OSN: usmíření s přírodou nelze příliš odkládat
Jan Plesník
(Vybrané odstavce)
Svět se rychle vyvíjí. Ale jak?
Stejně jako v případě jiných globálních analýz není dost dobře myslitelné představit na omezeném prostoru byť jen nejdůležitější poznatky zmiňovaného odborného dokumentu OSN. Ostatně jen souhrn elaborátu zabírá 24 stran. Přesto se v následujících řádcích pokusíme vybrat sdělení, která by podle našeho názoru neměla zapadnout.
Od roku 1970 vzrostlo světové hospodářství téměř pětinásobně, zatímco objem obchodu narostl za stejnou dobu dokonce o jeden řád. Lidská populace se zdvojnásobila, takže dnes obývá Zemi 7,8 miliardy lidí, z nichž přes zřetelné úspěchy v boji s chudobou stále 1,3 miliardy žijí v silném hmotném nedostatku a 700 milionů trpí hladem. Za uvedené období se současně zvýšilo o 100 % také množství skleníkových plynů uvolňovaných do ovzduší a totéž platí i pro využívání přírodních zdrojů. V případě chemického průmyslu došlo k zdvojnásobení jeho výrobní kapacity za ještě kratší dobu, konkrétně v letech 2000–2017.
Při současném trendu se průměrná teplota měřená blízko povrchu zvýší na naší planetě o 1,5 °C ve srovnání s dobou před rozmachem průmyslu již kolem roku 2040, možná i dříve. Škody způsobené přírodními pohromami dávanými do souvislosti se změnami podnebí dosáhly jen v roce 2018 155 miliard USD (3,4 bilionu Kč). V současnosti probíhá ve světě na 2 500 ozbrojených střetů o přírodní zdroje, zejména o vodu.
Rok co rok umírá ve světě v důsledku znečištění prostředí 9 milionů lidí, tedy 3,5x více než si do 1. března 2021 vyžádal nový koronavir SARS-COV-2. Podle zprávy hrozí vymizení (extinkce) celému milionu druhů planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů z 8 milionů v současnosti osídlujících naši planetu.
Úbytek opylovačů v různých částech světa ohrožuje roční úrodu plodin v ceně 235–577 miliard USD (5,1–12,6 bilionu Kč).
Ve sladkých, smíšených a slaných vodách naší planety skončí od ledna do prosince až 400 milionů tun těžkých kovů, rozpouštědel, jedovatých kalů a dalšího průmyslového odpadu. Poškozování souše negativně ovlivňuje život více než 3 miliard lidí a tento počet stoupá. Není divu, že dopad naší civilizace ušetřil pouhých 15 % světových mokřadů.
Protože se do pobřežních oblastí dostává stále více dusíku a fosforu z průmyslových hnojiv, najdeme již dnes v moři na 400 různě mrtvých ploch vyznačujících se nedostatkem kyslíku a zabírajících téměř čtvrt milionu km2. Od roku 1980 se množství umělých hmot ve světovém oceánu zvýšilo na desetinásobek.
Co s tím?
I když to bude znít jako již docela obehraná písnička, také analýza a syntéza nedávno uveřejněných hodnocení stavu globálního životního prostředí, ať už jako celku, nebo jeho složek, dochází k jednoznačnému závěru, že současný model rozvoje soustředěný na ekonomické ukazatele podkopává schopnost biosféry podporovat lidskou civilizaci.
Podle hned několika globálních rozborů vedlo ničení přírody mj. k propuknutí virové infekce covid-19.
Řešení, jak současnou situaci změnit, spatřuje zpráva OSN v zásadní transformaci našeho vztahu k přírodě. Celá její druhá část proto přichází s podrobným a propracovaným návodem, jak by k takové klíčové změně mělo co nejdříve dojít. Upozorňuje, že všechny tři globální problémy, jimiž se podrobně zabývá, nemohou být řešeny jednotlivě, ale v důsledku jejich stále patrnější vzájemné propojenosti současně, což jejich řešení viditelně ztěžuje. Neškodí v této souvislosti připomenout, že se s nimi dost dobře nelze vypořádat pouze v jedné části světa, kupř. v Evropské unii: právě proto jsou globální. Navrhované kroky ke smíření s přírodou, doplněné desítkami příkladů, vyžadují součinnost státní správy a samosprávy na všech úrovních, mezinárodních mezivládních organizací, finančních institucí, soukromého sektoru, nevládních organizací, domácností, občanské společnosti včetně mládeže, domorodého obyvatelstva a v neposlední řadě i jednotlivců. Některé z nich přibližuje rámeček na následující straně.
Výběr navrhovaných kroků k zlepšení stavu globálního životního prostředí (UNEP 2021)
• Snížení emisí CO2 o 40 % ve srovnání s rokem 2010, a to do roku 2030.
• Nahrazení používání hrubého domácího produktu jako výlučného ukazatele rozvoje vhodnými indikátory, informujícími mj. o stupni čerpání přírodních zdrojů.
• Změna daňového systému, zahrnutí přírodního kapitálu do rozhodování a investování do přechodu k cirkulární, zelené a nízkouhlíkové ekonomice.
• Podpora zásadních změn v chování spotřebitelů a způsobech průmyslové a zemědělské výroby, kupř. snížení spotřeby masa a omezení plýtvání vodou a energiemi v hospodářsky vyspělých zemích.
• Odstranění nejrůznějších dotací poškozujících životní prostředí: v současnosti dosahuje podpora fosilních paliv a nešetrného zemědělství, rybolovu, dopravy a těžby surovin v globálním měřítku více než 5 bilionů USD (110 bilionů Kč) ročně.
• Uplatnění přístupu Jedno zdraví, podle něhož není účinná ochrana lidského zdraví myslitelná bez zachování zdraví jak hospodářských zvířat, tak ekosystémů včetně volně žijících živočichů v nich žijících.
• Uznání práva na zdravé životní prostředí jako základního lidského práva.
Neradi bychom znovu objevili Ameriku, ale pro zdůrazňovanou systémovou a široce pojatou transformaci, k níž může dojít již při tolik vyhlížené obnově běžného života po odeznění či utlumení pandemie nemoci covid-19, bude pochopitelně rozhodující, jak se k ní postaví všechny zainteresované strany. Mějme při tom na paměti, že uskutečňování zvažovaných zásadních a systematických politických, hospodářských, společenských a environmentálních změn musí být dokonale promyšlené, mimořádně citlivé a v žádném případě nesmí jít proti vůli občanů.
Celá zpráva je dostupná na adrese https://www.unep.org/resources/making-peace-nature.