GLOBALIZACE, CHUDOBA A MMF
GLOBALIZACE, CHUDOBA A MMF
Spory mezi zastánci a odpůrci globalizace osudy světa nevyřeší
Thomas C. Dawson, americký ekonom a diplomat, ředitel Oddělení vnějších vztahů MMF
Hospodářské noviny, 18. – 20. října 2002, s. 10
V době, kdy 1,2 miliardy lidí musí přežít za méně než jeden americký dolar denně, zůstává pro nás všechny světová chudoba obrovskou výzvou. Všichni se shodneme, že zmírnění chudoby je naléhavým úkolem. Není ale na dosah shoda v názoru, jak toho dosáhnout.(!??!)
Diskuse o zmírnění chudoby se často děje mezi dvěma vymezenými opozičními tábory „globalizátorů“ a „antiglobalizátorů“. Zdá se, že tato dichotomie je odtržena od skutečné diskuse o potřebách rozvojových zemí.
Jsou lidé, kteří věří, že samotná globalizace je odpovědna za osud chudých lidí na celém světě. Ale zvrácení procesu globalizace problém chudoby nevyřeší. Prokázalo se to jasně v první polovině 20. století, kdy protekcionismus a agresívní nacionalismus vyústil v ekonomickou krizi a světovou válku.
My v MMF věříme, že ekonomický růst je nejlepší způsob jak dosáhnout smysluplného (?!) zmírnění chudoby. Současně si ale uvědomujeme, že účast v globální ekonomice s sebou nese rizika a nejistoty. (??!)
Věříme, že boj proti chudobě se má zakládat na principu „pomoc za svépomoc“. Tento dvoupilířový přístup je zachycen v tzv. konsenzu z Monterrey, jehož bylo dosaženo na konferenci OSN o financování rozvoje konané v březnu 2002.
Před nedávnem EU a USA navrhly iniciativy ke zlepšení přístupu na trh v případě zemí s nízkými příjmy. Tyto iniciativy ale nepostačují. Průmyslově rozvinuté země pořád utratí víc než 300 miliard USD ročně jen na dotace v zemědělství.
Výzva bohatým zemím
Chudé země mohou učinit významný pokrok, pouze když bohaté země přijmou politickou výzvu, kterou představuje reforma dotací. Průmyslově rozvinuté země několik desetiletí povzbuzují rozvojové země, aby liberalizovaly obchod. Přišel čas, aby stejnou lekci uštědřily svým vlastním ekonomikám.
Podpora je další oblastí, v níž je třeba udělat víc. Nedávný plán zemí skupiny G8 zvýšit pomoc Africe je vítaný. Ale většina průmyslově rozvinutých zemí stále neplní plán OSN poskytovat oficiální rozvojovou pomoc, která by odpovídala 0,7 procenta hrubého národního produktu. Splnění jen poloviny daného plánu by zajistilo více než 10 miliard USD, jež jsou podle odhadů OSN každoročně zapotřebí pro řešení epidemie AIDS v Africe.
MMF vítá pokračující diskusi o globalizaci. Vnímáme ji jako příležitost k ujasnění výhod a nevýhod globální ekonomické integrace. Občanská společnost může v tomto ohledu sehrát důležitou roli. Nevládní organizace významným způsobem přispěly k tomu, že zmírnění dluhů chudých zemí bylo zahrnuto do rozvojových programů.