Lidé pro lid

Vlny veder na pevnině i tzv. „mořské vlny veder“, přívalové deště, dlouhé periody sucha, hurikány (odborně „tropické cyklóny“) nebo počasí s rizikem lesních požárů (kombinace sucha a větru) patří mezi extrémní projevy počasí, které se s postupující klimatickou změnou vyskytují častěji než dříve a přicházejí s větší intenzitou.

https://faktaoklimatu.cz/temata/klimaticka-zmena

Řešení klimatické krize je politická otázka, protože v rámci tohoto řešení potřebujeme změnit společnost. Bez změny fungování společnosti nedosáhneme důstojného přežití lidstva. Klima a pak i společnost se budou rozpadat a lidé budou umírat a trpět. Ukazuje se, že se rozsah opatření, která je potřeba zavést pro rychlé snížení množství emisí skleníkových plynů, dlouhodobě nedaří uskutečnit v podmínkách současného ekonomického systému globálního kapitalismu. A při těchto pokusech nám ubíhá čas, kterého máme žalostně málo.

Re-set/Klimavize.pdf

Na Re-setu jsem studoval klimavizi, je to hezky napsané. Zaujalo mě, mimo jiné, že bychom měli založit "ministerstvo pro klimatickou krizi".

Podobně by Česká republika jakožto stát mohla vytvořit ministerstvo pro klimatickou krizi, které by bylo schopné napravit současnou roztříštěnost agendy mezi již existujícími ministerstvy (průmysl, finance, zemědělství) a koordinovat jednotný postup.

Re-set/Klimavize.pdf

Protože to není jednoduchý úkol, do začátku by se hodilo založení "klimatické rady". Klimatická rada by mohla být zastřešujícím orgánem našeho úsilí o udržitelný rozvoj.

Klimatická rada by se starala o:

- vzdělávání

Jednou z dalších možností pro klimatické hnutí může být snaha změnit fungování vzdělávacího systému. Kromě specifického předmětu pro první a druhý stupeň, který by se zabýval otázkami udržitelnosti a fungování společnosti, by také pomohl nový náhled na cíle vzdělávání jako takové. Škola by měla žačky a žáky kultivovat ve vnímavosti. Měli by získat schopnost ze svých zdrojů adekvátně vysvětlit svět kolem sebe a dokázat spojit, jaký vliv mají věci v jejich bezprostředním okolí na obecnější fungování světa. Díky tomu pak v dlouhodobém hledisku může dojít k tomu, že společnost dokáže lépe řešit tak komplexní problémy, jako je klimatická krize. Stejně důležité pak je motivovat všechny generace a umožnit jim celoživotní vzdělávání, které je při rychlém tempu rozvoje společnosti a informačním přehlcení podstatné pro orientaci ve světě. 

Re-set/Klimavize.pdf

- šíření informací

Potřebujeme dlouhodobé, systematické, odborně fundované a přitom pro běžné lidi srozumitelné zpravodajství a veřejné informační kampaně na téma klimatické krize.

https://denikalarm.cz/2019/09/za-novou-planetarni-politiku/

- založení think-tanku

Jestliže je pravda, že současný systém má řadu webů, potom je potřeba se mu vyrovnat stejným způsobem. Jde o to zpřístupnit nejlepší environmentální literaturu na webu, propojit ji a ohodnotit.

Na českém internetu tvoří páteř Deník Referendum (denikreferendum.cz/tema/zmeny-klimatu) , Re-set (re-set.cz), nerůst (nerust.cz)

Program maximum

Jak bylo řečeno výše, v době pražského jara se začaly utvářet podnikové rady pracujících, a byl připraven zákon o socialistickém podniku, který je zaváděl do většiny tehdejších podniků. Rady pracujících měly být hlavní cestou k přechodu státní formy postkapitalistického vlastnictví na jeho formu společenskou. Tyto rady umožňovaly, aby pracující se vnímali jako správci podniků, kde pracují. Tato podniková samospráva zmenšovala jejich odcizení ekonomické produkci a jejímu řízení.

Podnikové rady pracujících byly orgány volené zaměstnanci s právem vybírat ředitele podniku na základě konkursu, určovat jeho odměnu a spolurozhodovat s vedením podniku o provozních, obchodních a dalších záležitostech. Ukázalo se, že rady pracujících většinou zvolily vedení, které ekonomice rozumělo více než vedení dosazené stranickou byrokracií (více viz např. Radim Šimůnek, „Rady pracujících – orgány podnikové samosprávy v roce 1968,“ diplomová práce dostupná online). Rady pracujících se mohly stát druhou reálnou mocí ve státě, jež by byly obdobou sovětů z roku 1917 a korigovaly by případné excesy politické moci KSČ na ekonomickém a sociálním poli.

Levicové strany současné i ty budoucí se mohou inspirovat zákonem o socialistickém podniku z období pražského jara a ve spolupráci s odbory a aktivisty předložit návrh zákona, který by posílil institut rad zaměstnanců. Byly by to orgány ekonomické demokracie, které by reprezentovaly nejen zaměstnance na plnohodnotné úvazky, nýbrž také pracující na částečné úvazky a zaměstnance agenturní, tedy tradiční pracující třídu i prekariát. (Jak budou rady voleny a koho budou reprezentovat je věc diskuse.) Rady pracujících jako orgány ekonomické demokracie by dostaly pravomoc kontrolní a částečně řídící podobně, jak tomu bylo u rad pracujících v roce 1968 a 1969. Je to návrh, který by mohl jednak probudit větší sebevědomí u klasické pracující třídy a u prekariátu, a jednak by vyjadřoval požadavek na prohloubení demokracie tím, že se demokracie rozšíří do ekonomiky.

https://sok.bz/clanky/2019/impulsy-prazskeho-jara-1968-pro-soucasnou-levici

- založení občanského shromáždění

Umožnit lidem participovat na rozhodování je možné také zavedením institutu občanského shromáždění, které funguje například ve Francii, Kanadě nebo Nizozemsku. Účelem občanského shromáždění je na reprezentativním vzorku získat názor veřejnosti a na základě vnitřní diskuze přijít s řešením některých politických otázek. Navíc slouží i jako vzdělávací nástroj zvyšující kompetence lidí účastnit se politického rozhodování.

Členství v něm by bylo určeno losem, avšak reprezentativním výběrem s průřezovým zastoupením všech skupin společnosti (věkových, sociálních, podle dosaženého vzdělání atd.). Účastníci by pak dostali veškeré podklady od expertek na dané téma. Účast by byla placená, což by motivovalo k účasti a omezilo vnější tlaky. Výstupy mohou být vhodné například jako podklad pro rozhodování v referendu, o reformách volebního systému nebo legislativních návrzích pro obce, kraje či stát.

https://novadohoda.cz/nova-dohoda/#section_1

- mezinárodní spolupráci

Struktura WSF nabízí pro takovou diskusi příznivé podmínky; uvidíme, zda bude schopna udržet si svou dosavadní otevřenost.

https://sok.bz/clanky/2003/immanuel-wallerstein-nove-revolty-proti-systemu

- vyhodnocení politik nerůstu

např. zkrácení pracovní doby

Vycházím z toho, že automatizace už přináší a ještě přinese masivní zvýšení produktivity. Je možné toho vyrobit víc s menším úsilím. Snížení objemu práce, kterou jako společnost musíme vykonávat, otevírá nové životní možnosti. Můžeme získat víc volného času, víc svobody. Rýsuje se budoucnost, v níž nemusíme každý den vstávat do práce, která nás otravuje, a místo toho se věnujeme věcem, které nás skutečně těší. Automatizace tu hraje klíčovou roli, protože umožňuje vytvořit materiální podmínky pro tenhle nový svět. Potenciál v přicházejících technologiích je, my musíme vytvořit politický projekt, který ho dokáže využít. Samo od sebe se to nestane a kapitalismus nás bude dál držet v nesmyslných zaměstnáních za málo peněz. A za pět, deset let bude problém ještě naléhavější. Musíme se začít snažit už teď.

Pokud je málo práce a omezíme její dobu, dojde k rovnoměrnějšímu rozdělení příležitostí. Někteří lidé dnes pracují 50 hodin a jiní – i když by chtěli víc – jen 10. To by se mělo narovnat. Překvapivě to souvisí i s bojem proti změnám klimatu. Existují studie, podle kterých by srovnání amerického objemu práce na průměr evropského Spojeným státům ušetřilo až 20 % nákladů na energii – méně lidí by dojíždělo, továrny by běžely kratší dobu, počítače by se dřív vypínaly. Pro odvrácení ekologické hrozby je tak otázka práce klíčová.

Musíme se ptát: naplnil kapitalismus svoji historickou úlohu? Já myslím, že bychom se měli poohlížet po něčem dalším. Nejsem si jistý, jak přesně to bude vypadat, ale je potřeba, abychom o tom diskutovali. Podle mě v tom bude muset hrát roli proměna našeho přístupu k práci – abychom pracovali méně a měli víc času na svůj vlastní život.

https://wave.rozhlas.cz/hodnota-cloveka-neni-vyse-mzdy-rika-politolog-nick-srnicek-5981029

maximální příjem

Nerůstové hnutí klade důraz na demokratičtější formy rozhodování a tedy i konkrétní poměr mezi minimálním a maximálním příjmem by neměl být výsledkem akademických debat, ale demokratického rozhodovacího procesu.

https://nerust.cz/politiky/maximalni-prijem/

ekonomická demokracie

Pokud má být sociálně-ekologická transformace společnosti skutečně pro všechny, musí zároveň uzavřít propast mezi ekonomickými elitami, které řídí společnost, a obyčejnými lidmi, kteří mají na ovlivňování věcí kolem sebe jen malý vliv. Po třiceti letech pěstování demokracie přišel čas rozšířit ji do míst, kde dosud chyběla. Na pracoviště, do energetiky, ale třeba i do rozhodování o našem nejbližším okolí. Demokracii nelze zúžit jen na volby.

https://novadohoda.cz/nova-dohoda/#section_1

Co chybí je zaměstnanecké vlastnictví, neboť skončil KSLP.

nepodmíněný základní příjem

Zavedení nepodmíněného základního příjmu by znamenalo, že by každý ve společnosti dostával určitou sumu peněz dostatečnou k pokrytí jeho základních materiálních potřeb.

https://nerust.cz/politiky/nepodmineny-zakladni-prijem/

garantovaná pracovní místa

Politika garantovaných pracovních míst znamená, že by se stát stal zaměstnavatelem poslední instance, který by financoval vznik pracovních míst, jejichž hlavním cílem je naplnit potřeby lidí i planety.

https://nerust.cz/politiky/garantovana-pracovni-mista/

nepodmíněné základní služby

Politika nepodmíněných základních služeb vychází z předpokladu, že k tomu, aby každý člověk mohl žít důstojný život a podílet se na chodu společnosti, potřebuje mít přístup k bydlení, zdravotní péči, vzdělávání, k internetu, dopravě a péči o děti či staré lidi.

Základem je dekomodifikovat zmiňované sektory ekonomiky, které slouží k naplnění základních potřeb. Základní nepodmíněné služby mohou být financovány například z progresivního zdanění nebo ekologických daní.

https://nerust.cz/politiky/nepodminene-zakladni-sluzby/

Vycházím z toho, že parlamentní volby jsou jednou za čtyři roky, což je málo, vzhledem k tomu, jak rychle se mění klima na Zemi. Politici navíc uvažují především v čtyřletém cyklu, aby byli znovu zvoleni. Produktivita parlamentu je další problém.

V digitální době je občanské shromáždění ideální nástroj pro rozvoj demokracie. Na rozdíl od jeho klasické definice považuji za možné v první fázi vybírat účastníky na základě dobrovolnosti a teprve později je doplnit losováním.

Představa je taková, že jednání by probíhala nezávisle na volebním cyklu, nepřetržitě.

Samozřejmě je důležité jakým způsobem se získají účastníci. Zde by mohlo pomoci zapojení rodin studentů z hnutí Fridays for future, ale také členů progresivních stran (např. KSČM?!) či hnutí.