Dobrý program a umění vlády
Dobrý program
Základním předpokladem pro každou stranu, která chce mít úspěch v dlouhodobé perspektivě, je dobrý program, který osloví společnost a také vhodná organizační struktura. Oboje levice v minulosti měla. Snahou těchto řádků je dokázat, že potenciál v podobě nového programu stále existuje. Že program existuje dokazují například dokumenty na stránkách Alternativy zdola. Otázkou zůstává, jak je uplatnit.
Kapitalismus se stal obětí „vlastního úspěchu“. V neustálé honbě za ziskem v konzumní společností dochází k drancování přírodních zdrojů planety a k tvorbě enormních odpadů. Zároveň dochází k řadě nerovností, k narůstání rozdílu mezi bohatstvím a chudobou. Výchozím bodem každého pokrokového programu se musí stát člověk a jeho základní přirozené potřeby. Jsou jimi pocit bezpečí, jídlo, voda, obydlí, zdravotní péče, životní prostředí, vzdělání a důstojná práce.
Nemůže tomu být jinak než že základem dlouhodobého programu se stal boj proti nejnebezpečnějšímu jevu dneška, kterým je klimatická změna, rozvrat klimatu. Podle vědců nám zbývá dvanáct let abychom radikálně snížili emise skleníkových plynů a odvrátili tak nejhorší katastrofy. Česká republika patří k rekordmanům v Evropě a ve světě v emisích CO2 na jednoho obyvatele. Není proto divu že prvořadým úkolem dneška je vyřazení špinavých uhelných elektráren ničících naše zdraví a krajinu.
Naproti tomu je důležitá podpora rozvoje obnovitelných zdrojů energie, změna průmyslového zemědělství, změna druhové skladby lesů, opatření proti suchu a mnoho dalšího.
Prvořadým úkolem levice je spojit boj proti klimatické změně se změnou společnosti a omezením exponenciálního růstu. Jde tu o zavedení výrobní demokracie, o emancipaci a rozvoj tvůrčích sil člověka, o rozumné spojení akumulace a spotřeby.
Přerod konzumní společnosti je potřeba spojit s ekologickou daňovou reformou. Čím více daně ovlivní spotřebu surovin, tím lépe pro budoucnost civilizace.
V USA se zrodilo hnutí, které žádá, aby rozvoj environmentálních technologií platili bohatí.
Při současném trendu lze ve výhledu očekávat kolaps společnosti. Podle závěrů Římského klubu čím větší je současný růst, tím větší bude budoucí kolaps.
Kolaps bude novým začátkem – dojde především k lokalizaci ekonomiky, k omezení silniční a letecké dopravy.
Situace ve společnosti z pohledu otázek okolo životního prostředí není dobrá – viz volební neúspěch Zelených, vlažná reakce poslanecké sněmovny na protest studentů a hlasování o uhelných elektrárnách v parlamentu.
Pro pirátský návrh na omezení výjimek z evropských limitů znečištění ovzduší pro velké hnědouhelné elektrárny jasně hlasovali pouze poslanci KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Většina poslanců KSČM, Hnutí ANO a ČSSD se vyslovila proti návrhu navzdory svým předvolebním slibům, že budou podporovat odklon od uhelné energetiky. Výsledek hlasování jednoznačně ukázal, že řadě poslanců jde více než o zdraví občanů o zisky uhelných elektráren. (Balcarová)
Umění vlády - M. Potůček
Jestliže hlavní roli hrají strany v parlamentu, zužuje to „hrdlo účasti veřejnosti na politice“.
„Je zřejmé, že jen s reprezentativní demokracií nelze vystačit. Je nutno ji systematicky a účinně doplňovat demokracií participativní a přímou.“
„Racionální odpovědí je otevírat a posilovat všechny možnosti vstupu lidí do veřejné politiky jak angažováním v politických stranách a zastupitelských sborech, tak činností v občanských sdruženích a iniciativách, ale i prostřednictvím veřejných slyšení, diskusí, referend, zasíláním peticí apod.“ Velký význam má také zavádění elekronického hlasování a rozvoj digitální demokracie.
„Velké poslání může mít – zejména v dlouhodobé perspektivě – co do obsahu i metod moderně a atraktivně pojatá občanská výchova, celoživotní politické vzdělávání.“
Strany by měly „vést ke stranickému vzdělávání ve společenských vědách, diferencovanému podle potřeb a možností členů a věcné problematiky organizací.“
„Platí-li ovšem úměra, že čím neodpovědnější občané, tím neodpovědnější také vlády, pak to do budoucna vytváří velmi nebezpečnou situaci.“
„Naše dnešní způsoby vládnutí neobstojí tváří v tvář vývojovým potřebám země ani globálním civilizačním výzvám, před nimiž stojíme. O to důležitější je, aby si jak občané, tak politická reprezentace země plně uvědomili význam dlouhodobé kultivace podmínek dobrého vládnutí (good governance) v zájmu zvyšování kvality života naší i budoucích generací. A aby tomuto poznání přizpůsobila politická reprezentace i svůj rejstřík priorit.“ (M. Potůček)