ROZVOJ DEMOKRACIE
ROZVOJ DEMOKRACIE
(5/s.17) Otázky, jak umožnit rovnostářštější distribuci kapitálu, jak postupně a konkrétně oslabovat koncentrovanou ekonomickou moc, vzbuzují trvale značný zájem. Přinášejí i polemiky nad reálnými možnostmi „nového evolucionismu“ (A. Míchnik), pokud by opomněl význam sebeorganizace společnosti vůči moci a omezil se na stranicko parlamentní procedury.
(2/s.61)Těžiště funkcí státu se přesouvá od přímé represe k nepřímé regulaci, až by nakonec došlo k rozpuštění politické sféry ve sféře občanské.
(3/s.8) Politický systém za socialismu musí být zájmově pluralitní s tím, že budou na různých úrovních posíleny prvky přímé demokracie a informační demokracie s důrazem na kontrolní zpětnou vazbu. Tato skutečnost by se projevila: … 2) jako stírání ostrých hranic mezi státem a nestátními organizačními útvary, 3) jako stírání ostrých hranic mezi politickými stranami a občanskou společností.
(3/s.8) Významné místo mají takové principy, jako je posilování prvků přímé demokracie, informační demokracie, skutečná kontrolovatelnost a odvolatelnost orgánů, jejich představitelů i aparátu, principy jako je povinná rotace kádrů apod.
(3/s.9) Zastupitelská demokracie by byla jistě završena parlamentem, ve kterém by byly dále posíleny prvky kontrolovatelnosti a odvolatelnosti poslanců.
(3/s.9) Prvky demokracie a samosprávy by byly rozvíjeny i v rámci výkonné moci státu, např. další demokratizací a debyrokratizací procesu rozhodování v orgánech státní správy, ve státních podnicích a institucích, decentralizací větším uplatňováním prvků přímé demokracie, (např. referend a kolektivních hlasování), demokratizací kontrolní činnosti a organizací kontroly apod.
(3/s.9) Politické strany by ztratily své výsadní postavení oproti společenským organizacím jiného typu (např., odborům, zájmovým i profesním organizacím či občanským iniciativám), které by získaly právo volit své zástupce do parlamentu i jiných státních, regionálních či obecních orgánů, účastnit se rovnoprávně politického života, získávat informace a spolurozhodovat na všech stupních. Vedoucí úlohu by si politický subjekt nemohl získat žádnou formální privilegizací (např. ústavním zakotvením), ale jen svou schopností formulovat racionální řešení a prosazovat je prostřednictvím svých členů v různých sférách a složkách politického a řídícího systému společnosti.
(3/s.9) … - solidarita privilegovanějších (z různých hledisek, zejména z hlediska sociálně ekonomického) vrstev společnosti s vrstvami méně privilegovanými, zdravých s nemocnými a handicapovanými, mezigenerační solidarita
(5/s.19) … Vznikla by určitá makrokonfigurace mocenských vztahů mezi státem, ekonomikou a občanskou společností, v níž by se uplatňovaly různé způsoby vládnutí a prohluboval účinek tří forem demokracie: zastupitelské, přímé a asociační. Moc občanské společnosti, možnost uplatňovat společenský zájem, by se postupně zvyšovala.
(13/s.61) Vítaným pomocníkem politického systému usilujícího o socialismus může být globalizující se síť občanských společností s efektivním systémem politické kontroly a odpovědnosti v tomto rámci. Jiným směrem, který najde své uplatnění i prostřednictvím moderních informačních technologií, bude rozvoj mnohých subkultur veřejnosti. Heterogenní komunity se už dnes vyjadřují k dosavadnímu uspořádání systému politických stran a v jejich řadách se rodí úsilí o prosazení bez zprostředkování. Formují se představy o shromážděních svolávaných v častých a pravidelných intervalech, o systému polopřímé, resp. přímé demokracie nebo participační demokracie, o vytvoření instituce osobní demokratické diskuse s významným vlivem na veřejný život. Nezastupitelné místo budou mít rovněž různé typy plebiscitů a referend. Zejména v malých společnostech a na místní úrovni mohou tyto formy demokracie představovat cestu k tomu, aby si lidé sami prosazovali své rozhodující zájmy. Jde o demokracii jako vládu pro lid, v jeho zájmu, prostřednictvím něho samotného.
(13/s.61) … Taková změna je možná tehdy, když silný a rozhodující svazek politických sil, odborů, sociálních hnutí a iniciativ, progresivní vědy a kultury a stranické politické levice, s možností se opřít o osobnosti z nejrůznějších oblastí společenského života, respektované veřejnosti, se ve společnosti postaví proti vládnoucím hospodářským, politickým a mediálním silám neoliberalismu.
(13/s.61) Představitelé zákonodárné, výkonné a soudní moci nemohou být jmenováni nebo voleni doživotně a budou na základě zákona odvolatelní i během svého mandátu.
(13/s.62) Problémem, týkajícím se všech úrovní zákonodárných a výkonných orgánů je volební systém, systém a mechanismus výběru osob do vedení orgánů. Patří sem i rozhodnutí o možném zrušení většinového systému voleb (do dnešního Senátu) a také přímá volba prezidenta a starostů.
(13/s.62) Parlamentní systém bude stále fungovat jako nejdokonalejší forma vládnutí. (tučně autor) Bude jedinou možnou cestou k řešení všech klíčových problémů státu. Jeho význam ještě vzroste. Klíčem k moci, ke změně zákonů a politických poměrů jsou a budou svobodné volby. Tím pádem bude mít podstatný význam i složení zákonodárných sborů a orgánů, v našich poměrech především Sněmovny.