NOVÁ HNUTÍ (EKOLOGIKÁ)
NOVÁ HNUTÍ (EKOLOGIKÁ)
(6/s.43) … Je sice jasné, že ani levice ani pravice nezmizí, ale rozdíl mezi nimi už dávno nemá takovou váhu, jako tomu bylo v minulosti. Zavrhneme-li spasitelský přístup, pak je levice vlastně primárně záležitostí hodnot. Definovat levici jako nepřátelský postoj k trhu je zavádějící.
(6/s.44) … Jenom se trochu posunula hranice mezi levicí a pravicí a navíc přibyla spousta nových problémů k řešení, které se poněkud vymykají kategoriím „napravo“ a „nalevo“. Ukazuje se, že pokoušet se všechno nacpat do této dimenze je jeden velký omyl.
(6/s.49) Středové zaměření by nemělo být interpretováno (jak to s oblibou činí kritikové) jako zřeknutí se radikalismu nebo levicových hodnot. Množství politických přístupů je možné nazvat radikálním přesahem levicově-pravicového rozdělení. Jde jim o podporu v řešení problematiky vzdělávání, sociální reformy, ekonomiky, ekologie a kontroly kriminality jdoucí napříč třídní příslušností.
(2/s.60) Je to i překonání rozporů mezi zaměstnaneckými organizacemi spojenými se starou dělbou práce a novými hnutími z oblasti kulturní, lidskoprávní či ekologické. Nezralost strategických aliancí nového typu jsou patrné i z toho jak omezený dosah, zejm. ve východní Evropě, mají tzv. sociální fóra v duchu hnutí z brazilského Porto Alegre. Schopnost těchto fór shodnout se na projektu je zatím malá, mobilizují však síly, které jsou neutrální vůči tradičnímu pojetí pravice a levice. Nejde jim jen o spojení ekonomie času se sociální solidaritou, řeší i nový problém ekonomie prostoru a ekonomie hmoty (srv. např. J. Stehlík)
(5/s.15) Důsledky kapitalistické formy globalizace „nové hnutí“ donucují se k materiálním požadavkům vracet a vyjadřovat se k nim jasněji a přímo. Různí jeho představitelé se proto orientují i na ekonomiku. Různými formami odporu reagují na snahy podrobit kuratele zisku všechny sféry (od spotřebitelství přes útočnost reklamy po znečišťování životního a přírodního prostředí).
(5/s.14) „Nová sociální hnutí“ se snaží reagovat na důsledky, které vyvolal postindustrialismus a informační společnost v nejrozvinutějších zemích. Pokoušejí se zjistit, co přinesly nové formy ekonomické a politické moci v podobě „sítí“ a posun důrazu na postmateriální hodnoty.