ICT A ŽIVOT SPOLEČNOSTI
ICT A ŽIVOT SPOLEČNOSTI
Souhrnně lze tedy pozitivně charakterizovat informační společnost jako společnost, v níž by byly informace prostřednictvím ICT využívány k ekonomickému, sociálnímu, kulturnímu i politickému rozvoji, tedy k jejich řízení a ovlivňování.
(13/s.63) Samotné technologie ovšem nezmění každodenní život lidí, ale musí být doprovázeny strukturálními i institucionálními změnami v celé společenské sféře. Nové informační a komunikační technologie budou mít v relativně krátké době převratný vliv i na celý způsob práce, vzdělávání a života společnosti.
(13/s.63) Nejdůležitější změna v nástupu informační společnosti spočívá v transformaci podstaty pracovních činností a organizace práce. Postupně se bude zmenšovat podíl rutinní a opakované činnosti a začne narůstat potřeba rozmanitějších aktivit. Nositelem pokroku budou malé skupiny vysoce kvalifikovaných, vzdělaných a tvůrčích lidí. Úloha lidského faktoru bude narůstat, ale postavení pracovníků bude mnohem citlivější na změny ve struktuře organizace práce, protože každý člověk se stane jednotlivcem, prvkem ve složitém systému. Všichni se tedy budou muset přizpůsobit nejen novým technickým nástrojům, ale i změnám pracovních podmínek. Ne všichni občané však jsou a budou dostatečně přizpůsobiví, což rovněž může přinášet střety zájmů celospolečenských s osobními.
(13/s.63) Vláda ČR vytyčila osm prioritních oblastí, s nimiž musí i model socialistické společnosti počítat. Jsou to: informační gramotnost, informatizovaná demokracie, rozvoj informačních systémů veřejné správy, komunikační infrastruktura, důvěryhodnost a bezpečnost IS a ochrana osobních dat, elektronický obchod, transparentní ekonomické prostředí, stabilní a bezpečná informační společnost.
(6/s.69) Rychlý průnik informací sice rozpouští tradice a zvyky, ale zároveň přináší i aktivnější, otevřený přístup k životu. Když k tomu přidáme ještě obrovský vědecký pokrok, vyjde nám, že se globalizace významně podílí na tvorbě nových rizik. To pochopitelně klade velké nároky na fungující management, který dokáže využít pozitivní dynamiku a který zároveň podnikne kroky, které povedou ke snížení rizik.
(6/s.70) Vše spěje k vytváření sítí, které propojují firmy mezi sebou i jejich jednotlivá oddělení. Pro ekonomický rozvoj jsou navíc čím dál důležitější malé či středně velké podniky. Velké podniky nejsou v bezpečí před výkyvy na trhu nebo změnami v technologii, které se jim mohou takřka přes noc stát osudnými.
(6/s.71) Snadná dostupnost informací z celého světa a kdekoliv na světě nejistotu spíš ještě zvětšuje než naopak. Proto například dobře fungující podniková strategie nemůže firmě zajistit dlouhodobý pocit bezpečí, ostatní ji buď rychle okopírují, anebo překonají něčím chytřejším.
(6/s.72) … A ani pro malé firmy není problém proniknout do některého odvětví, protože každý, kdo o to stojí, má snadný přístup k informacím. To vše přináší netušené možnosti výdělku.
(6/s.83) Ve staré ekonomice byla inovace z větší části výsledkem izolovaných procesů výzkumu, vývoje a testování v praxi. V ekonomice, která stojí na vědění, inovace vděčí za svůj zrod spíš sítím a společným podnikům různých firem. Ty se často obracejí na své dodavatele a zákazníky, čímž získávají impuls a inspiraci k nápadům a vymýšlení nových technologií.
(6/s.83) Zvýšil se také zájem průmyslových výrobců o spolupráci s výzkumnými ústavy. Dojde-li k jejich spojení, vzniká optimální poměr mezi rizikem podnikání a návratností investice.
(14/s.31) Dochází k digitalizaci životního pole a životního stylu mladé generace. Život mládeže se přesouvá do kyberprostoru a přirozený svět je nahrazován virtuální realitou.
(14/s.31-32) Za pouhých třináct let se počítačové aktivity dostaly na vrchol volnočasových aktivit. Prostřednictvím počítače mládež uskutečňuje široké spektrum aktivit, naplňujících nejrůznější zájmy, potřeby a proměňující život mládeže a redefinující jejich životní způsob.
Proměna trávení volného času není v pouhém přiřazení další počítačové aktivity. Počítač je průsečík, v němž se sbíhá široké spektrum dřívějších aktivit a vznikají aktivity nové. Fotografování, filmování, četba, kreslení, grafická tvorba, vzdělávání,finanční operace, účetnictví, animace, simulace, telefonování, poslech, ale i skládání hudby, literární tvorba, nákup, kontakt s úřady, telefonování, psaní dopisů, skupinová komunikace, sex atd. Zájmy, které jedinec dříve uspokojoval v řadě zájmových organizací na řadě míst a v různím čase může nyní uspokojovat sám, z pohodlí a intimity domova.
(14/s.32) Česká mládež tráví s médii třetinu svého bdělého stavu a dvě třetiny ze svého disponibilního času (bez času v práci a ve škole) a tento podíl bude zřejmě dále narůstat.
(14/s.32) Kvalitativně nová situace nastává od poloviny devadesátých let, kdy se ve spektru médií objevilo další médium-internet.
Masově se přístup na internet rozšířil koncem devadesátých let a v současnosti je nejmladší věková skupina mládeže přístupem k internetu pokryta.