GLOBALIZACE (G) – „ZÁPORY“
GLOBALIZACE (G) – „ZÁPORY“
(15/s.27) Jiné přístupy naopak zdůrazňují negativní stránky G – rizika a ohrožení, která přináší. V prvé řadě jde o globální problémy, ke kterým náleží např.: narušení globálních biosférických systémů (hrozba globálních klimatických změn, ohrožení ozónové vrstvy, dezertifikace a zasolování půdy, snižování biologické diverzity), špatné hospodaření s odpady a neobnovitelnými zdroji, problém chudoby a růst nerovnoměrnosti rozdělování bohatství ve světě, převaha globálního trhu nad politickou regulací nebo hrozba zániku civilizace v důsledku moci člověka způsobit globální katastrofu. Soudobý globální kapitalistický ekonomický systém bývá považován za značně nestabilní a neefektivní s řadou asymetrií i rizik (např. díky pohybům spekulativního a rizikového kapitálu či nerovnováhám světového obchodu). Jedni příčiny nestabilit, včetně vysokých deficitů USA, spojují právě s G, politikami jednotlivých zemí či zbrojením, jiní poukazují na měnovou politiku čínské centrální banky atd.
(16/s.8) Otázka, kdo do budoucna ohlídá korporace (tučně autor), se zde ukazuje být jako klíčová. Národní stát zde nemá, podle řady autorů, příliš velkou šanci, což vyvolává potřebu rozvoje nadnárodní politické integrace i regulačních rámců a mechanizmů.
(16/s.13) Na druhé straně jsou ale časté také katastrofické scénáře (tučně autor) operující s ekologickou katastrofou, válkami, terorismem, ohrožením z vesmíru či technologickým experimentováním s člověkem.
(16/s.12) S reformami shora je spojován reformistický tzv. liberálně-sociálnědemokratický scénář. (tučně autor) Polarizace na chudé a bohaté i tlak na přírodní zdroje činí současný model globalizace neudržitelným.
(15/s.24) Síťová organizace vztahů způsobuje, že vztahy a organizace se stávají nejen pružnějšími než v minulosti, ale taktéž nestálejšími. Jejich proměnlivost působí na prostředí národních společností a na sociální prostory každodenního jednání – často tak, že rostoucí flexibilizace vyvolává pocity nejistoty, nedůvěry a ohrožení budoucnosti. Tyto dopady G zesilují pocity krize sociálních institucí a nedostatku důvěry ( k vládám, politikům, zaměstnavatelům, smluvním partnerům, odborníkům, médiím, reklamě atd.). Mnozí nejen zde varují před globální nerovnováhou mezi prací a kapitálem, která je již dlouhodoběji podstatně vychýlená k dominanci kapitálu, s řadou sociálních, politických aj. konsekvencí. Dalším negativním rysem uvedených prostorů je to, že nejen propojují dříve relativně izolované skupiny a společnosti, nýbrž tyto společnosti a skupiny v mnoha aspektech znovu rozdělují a segmentují mezi sebou i uvnitř či napříč. Mezi závažné sociální důsledky G proto patří nárůst sociálních nerovností, nezaměstnanosti, kriminality, terorismu a pirátství, etnických konfliktů nebo i pronikání alkoholismu do rozvojového světa, degradace skutečné vzdělanosti či namátkou zrychlení rozkladu tradiční rodiny. Naznačené vede k oslabování sociální soudržnosti a solidarity, k chudnutí, marginalizaci či nedobrovolnému vyloučení celých sociálních skupin. Zvláště těm méně mocným hrozí vyloučení, chudoba, ztráta ekonomických práv, ekologická degradace a rozšíření násilí.