TVOŘIVÁ TŘÍDA
TVOŘIVÁ TŘÍDA
*Kategorie společenských tříd hrála vždy důležitou roli v pojmovém aparátu marxismu. Definice tříd měla usnadnit orientaci a organizaci boje proti vykořisťování. Ostré vymezení zájmů dělnické třídy vedlo k definici „třídního boje“, „revoluce“ a „diktatury proletariátu“. Doba se velmi změnila (5/s.17), cenným odkazem pro dnešek je „tah na branku“ tj. definování hlavního cíle a vymezení „tříd“ a jejich zájmů ve vztahu k tomuto cíli. Takovým cílem cílů není dnes nic menšího než vítězství společenských vztahů s „dominancí životních a pracovních hodnot, které souvisejí se zachováním existence lidí.“ (21/s.48)
S končící industriální érou se v rozvinutých zemích objevuje tzv. znalostní ekonomika s kterou se mění charakter práce. (2/s.61)
Adaptace na změněný charakter práce povede k tomu, že bude významná část dělnické třídy získávat znaky tzv. znalostního proletariátu, „kognitariátu“. (3/s.7-8) (2/s.61) Odděluje se zájmově od skupiny nalézající uplatnění v tenčící se nabídce tradičních profesí. (2/s.61)
„Skupinou, která se nejvíce identifikuje s novou politickou kulturou, jsou „informační pracovníci“, tedy stále se rozšiřující sektor střední třídy, jejíž pracovní náplň se odvíjí od informačních technologií. Informační pracovníci jsou lidé, kteří tráví většinu času u počítače v podmínkách s absencí hierarchie. Tito lidé problémy nevytvářejí, ale řeší.“ (6/s.48)
Řídící pracovníci ve vztahu ke kapitálu představují dvojakou zájmově rozpornou skupinu (9/s.40), podobně „vedlejší třída maloburžoasie“ (pro Marxe představovala třídu mimo kapitálový vztah), s dvojakým postavením vlastníka i nepřímo, na trhu vykořisťovaného pracovníka spolu s dalšími skupinami „tvoří množinu mající řadu společných objektivních zájmů, ze které by při splnění dalších podmínek bylo možné vykovat aktivně politicky jednající společenský svazek.“ (9/s.40)
* I dnes je dělník nevlastník výrobních prostředků (9/s.40-41), přechod k spoluúčasti má svá úskalí. (9/s.41) „Dnes dělnická třída není jen kognitariát, zítra bude kognitariátem celá dělnická třída a kolem něho se bude pohybovat složitý konglomerát dalších skupin fyzických i duševních pracovníků.“ (9/s.38)
„Za určitých, zatím bohužel blíže neprozkoumaných podmínek v oblasti formování vědomí se tento kognitariát stává nositelem procesů překračujících rámec kapitalistické společnosti (ale ne automaticky (2/s.61)) vůdcem ostatních skupin přímo či nepřímo vykořisťovaných kapitálem, především tím globálním, a oporou levicového politického hnutí i levicového myšlení i psychologického cítění.“ (9/s.37) „Tento kognitariát má také nejblíže k tomu, aby se stal aktivním prosazovatelem samosprávného společenského vlastnictví a zárodkem vzniku třídy samosprávných vlastníků přebírající štafetu nejprogresivnější a vedoucí společenské síly.“ (9/s.37) „V rovině třídní se bude jeho vlastnická role vyvíjet od postavení námezdně zaměstnaného k postavení účastníka té či oné formy společenského vlastnictví.“ (3/s.7-8)