ROZVOJ DEMOKRACIE
ROZVOJ DEMOKRACIE
* Výzvou pro udržitelnou společnost je umožnění rovnostářštější distribuce kapitálu, postupné a konkrétní oslabování koncentrované ekonomické moci. (5/s.17)
Roste význam sebeorganizace společnosti vůči moci bez omezování se na stranicko parlamentní procedury.(5/s.17)
„Těžiště funkcí státu se přesouvá od přímé represe k nepřímé regulaci, až by nakonec došlo k rozpuštění politické sféry ve sféře občanské“. (2/s.61)
„Politický systém za socialismu musí být zájmově pluralitní s tím, že budou na různých úrovních posíleny prvky přímé demokracie a informační demokracie s důrazem na kontrolní zpětnou vazbu. Tato skutečnost by se projevila: … 2) jako stírání ostrých hranic mezi státem a nestátními organizačními útvary, 3) jako stírání ostrých hranic mezi politickými stranami a občanskou společností.“ (3/s.8)
„Významné místo mají takové principy, jako je … skutečná kontrolovatelnost a odvolatelnost orgánů, jejich představitelů i aparátu, principy jako je povinná rotace kádrů apod.“ (3/s.8)
„Zastupitelská demokracie by byla jistě završena parlamentem, ve kterém by byly dále posíleny prvky kontrolovatelnosti a odvolatelnosti poslanců.“ (3/s.9)
„Prvky demokracie a samosprávy by byly rozvíjeny i v rámci výkonné moci státu, např. další demokratizací a debyrokratizací procesu rozhodování v orgánech státní správy, ve státních podnicích a institucích, decentralizací větším uplatňováním prvků přímé demokracie, (např. referend a kolektivních hlasování), demokratizací kontrolní činnosti a organizací kontroly apod. (3/s.9)
„Politické strany by ztratily své výsadní postavení oproti společenským organizacím jiného typu (např., odborům, zájmovým i profesním organizacím či občanským iniciativám), které by získaly právo volit své zástupce do parlamentu i jiných státních, regionálních či obecních orgánů, účastnit se rovnoprávně politického života, získávat informace a spolurozhodovat na všech stupních. Vedoucí úlohu by si politický subjekt nemohl získat žádnou formální privilegizací (např. ústavním zakotvením), ale jen svou schopností formulovat racionální řešení a prosazovat je prostřednictvím svých členů v různých sférách a složkách politického a řídícího systému společnosti. (3/s.9)
„… - solidarita privilegovanějších (z různých hledisek, zejména z hlediska sociálně ekonomického) vrstev společnosti s vrstvami méně privilegovanými, zdravých s nemocnými a handicapovanými, mezigenerační solidarita.“(3/s.9)
„… vznikla by určitá makrokonfigurace mocenských vztahů mezi státem, ekonomikou a občanskou společností, v níž by se uplatňovaly různé způsoby vládnutí a prohluboval účinek tří forem demokracie: zastupitelské, přímé a asociační. Moc občanské společnosti, možnost uplatňovat společenský zájem, by se postupně zvyšovala.“ (5/s.19)
„Vítaným pomocníkem politického systému usilujícího o socialismus může být globalizující se síť občanských společností s efektivním systémem politické kontroly a odpovědnosti v tomto rámci. Jiným směrem, který najde své uplatnění i prostřednictvím moderních informačních technologií, bude rozvoj mnohých subkultur veřejnosti. Heterogenní komunity se už dnes vyjadřují k dosavadnímu uspořádání systému politických stran a v jejich řadách se rodí úsilí o prosazení bez zprostředkování. Formují se představy o shromážděních svolávaných v častých a pravidelných intervalech, o systému polopřímé, resp. přímé demokracie nebo participační demokracie, o vytvoření instituce osobní demokratické diskuse s významným vlivem na veřejný život. Nezastupitelné místo budou mít rovněž různé typy plebiscitů a referend. Zejména v malých společnostech a na místní úrovni mohou tyto formy demokracie představovat cestu k tomu, aby si lidé sami prosazovali své rozhodující zájmy. Jde o demokracii jako vládu pro lid, v jeho zájmu, prostřednictvím něho samotného.“ (13/s.61)
„… taková změna je možná tehdy, když silný a rozhodující svazek politických sil, odborů, sociálních hnutí a iniciativ, progresivní vědy a kultury a stranické politické levice, s možností se opřít o osobnosti z nejrůznějších oblastí společenského života, respektované veřejnosti, se ve společnosti postaví proti vládnoucím hospodářským, politickým a mediálním silám neoliberalismu.“ (13/s.61)
„Představitelé zákonodárné, výkonné a soudní moci nemohou být jmenováni nebo voleni doživotně a budou na základě zákona odvolatelní i během svého mandátu.“ (13/s.61)
„Problémem, týkajícím se všech úrovní zákonodárných a výkonných orgánů je volební systém, systém a mechanismus výběru osob do vedení orgánů. Patří sem i rozhodnutí o možném zrušení většinového systému voleb (do dnešního Senátu) a také přímá volba prezidenta a starostů. (13/s.62)
„Parlamentní systém bude stále fungovat jako nejdokonalejší forma vládnutí.“ (13/s.62) Bude podepřen výše popsanou „demokratizací demokracie“ (tj. širokým výběrem budoucích poslanců, jejich odvolatelností, informační otevřeností, soutěží myšlenek a osobností ve sféře zákonodárné, výkonné a soudní …)