GLOBÁLNÍ PLÁN BOJE PROTI CHUDOBĚ
GLOBÁLNÍ PLÁN BOJE PROTI CHUDOBĚ
* V boji proti chudobě bychom měli „vyzkoušet, co někteří navrhují už mnoho let: zdaňování spekulativních měnových transakcí.“ (6/s.130)
„Je teoreticky možné, že by společnosti a regiony promělily své agrární hospodářství na ekonomiku vědění bez toho, že by musely projít také stádiem zastaralé industrializace.“ (6/s.73)
„Vymyslet plán, který by problém řešil komplexně, vyžaduje radikálně jiný přístup (Porter). Podnikání v chudých čtvrtích by mohlo a mělo být konkurenceschopné i v rámci regionálního, národního, ba i mezinárodního trhu.“ (6/s.117)
Chudé městské čtvrti v blízkosti center mají podle Portera čtyři konkurenční výhody:
strategické umístění, existenci místní tržní poptávky, propojení s regionálními uskupeními a lidské zdroje. (6/s.117)
* „Investice do lidských zdrojů, aktivní intervence ve prospěch nabídky spolu se strukturální proměnou státu a občanské společnosti (15/s.25) mají pro nerozvinuté země mnohem zásadnější význam než pro jejich ekonomicky rozvinuté sousedy.“ (6/s.131)
„Stav ekonomiky nelze posoudit bez přihlédnutí k úrovni zdravotní péče, systému školství a občanským a politickým svobodám, které přispívají k prožití uspokojivého života (Sen)“ (6/s.131)
„Pomoc přicházející zvenčí může být velmi prospěšná, a to zvláště, je-li použita na podporu vnitřní obnovy.“ (6/s.132)
„Z minulosti jsme se poučili, že pomoc přináší kýžený efekt, pokud jsou dodržena určitá pravidla. Podmínkou je, že musí být v souladu s odpovídající sociální a ekonomickou politikou a musí se také dostat k institucím a spolkům, které jsou schopny tuto politiku prosadit.“ (6/s.132)
„Všechno tedy hovoří pro to, aby byla pomoc směřována k vládám a dalším institucím s dostatečným počtem kvalifikovaných pracovníků, které na sebe berou zodpovědnost za znevýhodněné občany.“ … „Prioritou je vytvořit fungující vládu a podpořit rozvoj tržního systému, a pak teprve to ostatní.“ (6/s.132-133)
„Pokud už dojde k celosvětovým hospodářským nepokojům, měli bychom mít v záloze efektivní krizový štáb, a ještě důležitější je, abychom konfliktům uměli včas předejít.“ (6/s.155)
„Novodobé války bývají lokální povahy, ale vzhledem k tomu, že je v nich často zapojeno větší množství vnějších subjektů a organizací, můžeme říci, že jsou také globální. Neintervenovat nepřichází v úvahu, vždyť zapojení ostatních je přímo znakem těchto konfliktů.“ (6/s.155)
„Ke smíru může dojít jenom v případě, že se strany následně dohodnou na vytvoření konkrétních institucí, které se budou opírat o univerzální zásady mezinárodního práva. Musí být vytvořeny příznivé podmínky k tomu, aby mohlo dojít k rekonstrukci občanské společnosti.“ (6/s.156)