GLOBÁLNÍ INSTITUCE
GLOBÁLNÍ INSTITUCE
* Za důležitou je považována reforma OSN (16/s.12), zajištění globálních veřejných služeb (16/s.12), dohlížení na aplikaci mezinárodního práva (16/s.12), regulace finančních toků (16/s.12), posílení role dalších mezinárodních organizací (16/s.12) a zavedení globálně platných sociálních aj. standardů. (16/s.12)
* „Globálním změnám je třeba vzdorovat nejen na celosvětové, ale i na národní a místní úrovni.“(6/s.58)
Levice by měla „usilovat o transformaci již existujících globálních institucí a podporovat tvorbu dalších.“ (6/s.58)
*Dalším úkolem levice „by mělo být rozvíjení spolupráce mezi jednotlivými národy,(6/s.126)
a také „podpořit globální instituce a dát jim příležitost předvést, co dokážou.“ (6/s.126) „Řídící mechanismy celosvětové ekonomiky, které existují v současné době, jsou výrazně nakloněné bohatším státům“(6/s.129), což vyvolává napětí. (15/s.25)
„Přestože je problematika globální ekonomické správy a regulace moci nadnárodních společností extrémně složitá, měli bychom se k ní postavit čelem.“ (6/s.123)
*„Je vhodné, aby vlády různých států navzájem spolupracovaly a společně se podílely na koordinaci výběru daní od nadnárodních společností.“ (6/s.105)
„Národním ekonomikám slouží jako záloha pro případ nouze centrální banka a globální ekonomika také naléhavě potřebuje něco podobného“(6/s.128-129)
* Výzvou je transformace světové společnosti. (6/s.124) Definice „mezinárodních vztahů“ se mění (6/s.124), přesto na mezinárodní úrovni jsou i dnes nejdůležitějším hybatelem národní státy. (6/s.124)
* Objevil se spor, zda zesvětovění civilizace jde tradiční cestou hierarchie hlavních imperií (dilema Ameriky (16/s.14)) nebo zda se mimo formální politické instituce prosadí vliv nehierarchických sítí využívajících spojení v kyberprostoru a dalších rozptýlených zdrojů moci. (2/s.60)
*Přijetí všech zemí je jediný možný postup (6/s.157), neboť komunikace v celoplanetární síti dává široké možnosti v první fázi pojmenovat problémy, pak o nich hovořit a následně navrhovat „virtuální řešení“, která budeme „připraveni“ v nové celoplanetární síťové demokracii realizovat. (6/s.158-159, 160) Toto vše znamená daleko více než jsme kdykoli předtím zažili ve světové komunitě, v bipolární éře se nám o takových možnostech ani nesnilo.
V globální éře jsou státy, stejně jako nadnárodní společnosti, pod dohledem širší celosvětové komunity.(6/s.157)
„Úkolem vlády je vytvořit svět, kde se i velmoci budou muset řídit mezinárodním právem.“ (6/s.157)
„Není žádný důvod domnívat se, že vytvoření demokratických institucí, které by přesahovaly stát, by mělo být utopií. Tento proces už dokonce pozvolna probíhá – vždyť co jiného dokládá příklad Evropské unie.“ (6/s.158-159)
* Mezi OSN a EU je rozdíl – „OSN je tvořena představiteli suverénních států, oproti tomu v EU se poprvé v historii státy dobrovolně vzdaly dílu své skutečné a právní suverenity, aby mohly vytvořit společný fond svých zdrojů.“ (6/s.159)
„Některé z receptů na obnovu zavedeného demokratického systému, tj. demokratizaci demokracie, se dají uplatnit nejenom na jednotlivé země, ale přímo na celou EU. Aktuálně potřebujeme zlepšit transparentnost, snížit korupci a omezit byrokratickou hierarchii, oslabit vliv Bruselu, zavést přímou volbu pro některé vysoké posty …“(6/s.159
*EU by mohla sehrát významnou roli v prosazování nových pravidel a zásad mezinárodního styku. Zvláště lidská a humanitární práva by měla nabýt obecné platnosti. (6/s.160)
„Pokud by se skutečně podařilo i jinde vybudovat organizace podobné EU, které by vytvořily základ regionálních parlamentů podle modelu evropského, mohly by pak i tyto instituce vysílat své delegáty do nového světového shromáždění.“ (6/s.160)
* „Globální rada moudrých“ (16/s.13) a systém globálně regulačních institucí (6/s.161) jsou jednou z možných odpovědí na požadavek „skutečně „vědecky řízené společnosti“, kdy proti globálním změnám je nutné postavit globální mechanizmy moci, včetně adekvátních institucí a donucovacích mechanizmů.“ (16/s.4-5)
*Máme před sebou složitý společný problém.„Vrcholového poznání“ dosáhne „jenom pár expertů“ (6/s.140), ale na jejich závěrech bude brzy závislá celá populace. Intuitivně cítíme, že volební populismus musí být vystřídán bolestivým hledáním vědecké – objektivní - pravdy o možnostech soužití ve stále složitějším společném světě. (6/s.161) Jde nám o systém, ve kterém se snoubí „autorita a tvořivost“ (3/s.4-5).