SVĚT, SKLENÍKOVÉ PLYNY A KJOTSKÝ PROTOKOL
SVĚT, SKLENÍKOVÉ PLYNY A KJOTSKÝ PROTOKOL
Eva Borůvková – MF Dnes, Věda, 29. ledna 2005, s. C/8
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře zatím stále stoupá. Oxid uhličitý vypuštěný do atmosféry v ní vydrží 50 až 100 let, jiné skleníkové plyny ještě výrazně déle. „Aby lidstvo vrátilo planetu do předindustriální podoby, muselo by snížit množství emisí asi o polovinu,“ upozornil nedávno český a mezinárodní expert na klimatologii Jan Pretel.
Klimatolog Jan Pretel: Zemi rozhodí i jeden stupeň oteplení
Lenka Hloušková – Právo, Společnost, 5. května 2007, s. 13
Bursík se o tématu často pře s prezidentem Václavem Klausem. Kdo má pravdu?
Pravdu o změnách klimatu má Klaus i Bursík. Každý jinak. Bursík přemýšlí velice ekologicky, na můj vkus někdy dostatečně nezhodnocuje ekonomiku věci.(?!) Klaus je ekonom. Říká správně, že tři čtvrtiny celosvětových emisí podchyceny nejsou. A Evropská unie, na niž připadá zbylá čtvrtina, může při jejich izolovaném omezování ztrácet konkurenceschopnost.(?!)
S Klausem mám ale jeden velký problém. Aby se dostal k ekonomii, tvrdí, že změna klimatu neexistuje. Což v žádném případě pravda není. Emise se snižovat musí.
Co říkáte Kjótskému protokolu upravujícímu produkci emisí? Je stále aktuální?
Jsem jeho stoupencem, byl to start na mezinárodní scéně. Ale … V době, kdy se v Kjótu jednalo, vykazovaly rozvojové země 30 až 40 procent celosvětových emisí. Vyspělé státy zbytek, měly se uskrovnit. Zásadně se to ovšem zvrtlo.
Průmysl v rozvojovém světě, tedy i emise, zejména v Číně, Indii, na Blízkém a Dálném východě, dramaticky narůstají. V roce 2010 už má být poměr mezi rozvojovým a vyspělým světem půl na půl, do roku 2025 mohou mít rozvojové státy 75 procent. Omezovat se nechtějí. Ke Kjótu se nepřipojily ani Spojené státy, jež produkují čtvrtinu celosvětových emisí.
Protokol proto teď efektivní není. Pokrývá čtvrtinu celosvětových emisí, Evropskou unii. A přes všechna politická tvrzení má zejména evropská patnáctka vážné problémy s jeho naplněním. Emise tak zatím klesly především ve státech bývalého východního bloku. Rusko vykazuje oproti roku 1990 emisní pokles asi 40 procent, Ukrajina 55 procent, ČR 25 procent.
Má Česká republika v emisích rezervy?
Ano. Hlavně v energetických úsporách, zateplení panelových sídlišť, lepším využívání jednotlivých druhů energií, omezování fosilních paliv, užívání úsporných zářivek a podobně.
Tváří boje proti změnám klimatu se ve světě stal neúspěšný kandidát na prezidenta USA Al Gore. Film Nepříjemná pravda, v němž hraje, získal Oscara. Ovšem sám žije v domě s 20 pokoji a za energie platí dvacetkrát více než běžná domácnost v USA. Bursík zase kázal prezidentovi Klausovi o úsporných žárovkách a pak bulvár vyšťáral, že v domech, které vlastní, je nemá. Zneužívají politici problematiku ke zviditelnění?
Je to živé téma. Lze říci, že může být řadou politiků využíváno, zneužíváno. Voliče problematika zajímá, mají strach či naopak s tím chtějí něco dělat a politici to vidí.