SOCIÁLNÍ ROZMĚRY GLOBALIZACE
SOCIÁLNÍ ROZMĚRY GLOBALIZACE
Joseph E. Stiglitz o potřebě nového řízení globálních procesů
Ekonom, 25. – 31.3. 2004, č. 13, s. 22
PROJECT SYNDICATE, březen 2004
… i když má globalizace pozitivní potenciál, nejenže se jí ho nepodařilo naplnit, ale ve skutečnosti ještě přispívá k sociálnímu strádání.
Vinu za to má způsob řízení globalizace – zčásti státy, ale zejména mezinárodním společenstvím, mimo jiné institucemi jako Světová banka, Světová obchodní organizace a MMF. Tyto instituce určují pravidla hry. Výbor (Výbor pro sociální rozměry globalizace při Mezinárodní organizaci práce) dokonce dosáhl shody u mnoha konkrétních opatření, která by napomohla dát globalizaci „lidskou tvář“ – nebo aspoň zmírnit některé z jejích nejhorších důsledků.
Je vidět, že když se do debat o globalizaci zapojí různé hlasy, objevují se nové vyhlídky. Až dosud největší starostí většiny expertů na globalizaci byly přílišné vládní intervence do hospodářství.(???) Výbor se obává naprostého opaku. Podle jeho prohlášení je jedním z úkolů státu zmírňovat dopady prudkých ekonomických změn na jednotlivce i na společnost.(!?!)
Způsob, jímž byla globalizace dosud řízena, ovšem narušil schopnost státu tuto svou funkci řádně plnit. Jádrem problému je globální politický systém, můžeme-li to tak nazvat. Rozhodující hráči jako MMF a Světová banka musí začít fungovat transparentněji a jejich hlasovací struktura se musí změnit tak, aby odrážela aktuální rozložení ekonomické moci, nikoliv situaci z roku 1945, o potřebě reflektovat základní demokratické principy ani nemluvě.
Ať si o četných konkrétních návrzích Výboru myslíme cokoliv, jedno je jasné: potřebujeme otevřenější debatu o globalizaci, v níž bude slyšet více hlasů a v níž bude kladeno více důrazu na sociální dimenze globalizace. To je poselství, jehož by si měl svět povšimnout, jinak bude nespokojenost s globalizací nadále narůstat.